Čas jen pro mě

Vyšší věk, horší vajíčka

„O nechtěné neplodnosti – sterilitě – hovoříme, pokud se heterosexuálnímu páru nedaří otěhotnět po dobu jednoho roku při normální frekvenci sexuálního styku, tedy při styku přibližně jednou za 3 dny. Pokud je známo, že u jednoho z partnerů je jasná predispozice, že otěhotnění není možné (chybění nebo neprůchodnost vejcovodů nebo azoospermie u muže, – nedochází k tvorbě spermií nebo je obstrukční příčina, kdy se spermie tvoří, ale cesta do ejakulátu je blokována většinou pozánětlivými srůsty), pak je možné začít léčit dříve,” vysvětluje MUDr. Libor Hradecký, vedoucí lékař kliniky Next Fertility Plzeň.

Jedním z důvodů, proč se oplodnění nedaří, může být vyšší věk matky, který s sebou nese i riziko nižší kvality vajíček. Ženy se rodí s přibližně 400 000 oocyty – vajíčky a žádná další se již netvoří.

Z fyziologického hlediska je proto pro ženu nejvhodnější otěhotnět mezi 25.–30. rokem života. Po třicátém roce věku pak začíná klesat kvalita vajíček (oocytů) a částečně i jejich počet. Šance na otěhotnění pak rapidně ubývá po čtyřicátém roce ženy, kdy kromě nižšího počtu vajíček to ve většině případů bývá způsobeno špatnou genetickou kvalitou a faktem, že část vajíček může být zatížená chromozomálními vadami.

Příběh Andrey (47): Proč jen jsem tak dlouho odkládala děti?

Nepodceňujte endometriózu

Šanci na otěhotnění může snížit také endometrióza, která může postihnout ženy v plodném věku. Zjednodušeně řečeno jde o onemocnění, kdy děložní sliznice nezbytná pro zahnízdění embrya, může vycestovat mimo dutinu děložní kamkoliv do těla ženy.

Během ovariálního cyklu pak ložiska endometriózy rostou a částečně se odlučují. Mohou pak působit ženě bolest a vytvářet srůsty jednotlivých orgánů navzájem včetně možné neprůchodnosti vejcovodů. Každé operativní řešení endometriózy pak může vést ke snížení zásob vajíček a ke snížení šance na zisk jejich dostatečného počtu k oplodnění. Sama endometrióza může pak negativně ovlivnit jejich kvalitu.

„Pro posouzení celkového zdravotního stavu ženy je možné vyšetřit též celkový hormonální stav ženy a dobrou orientační informaci o počtu vajíček k budoucímu oplodnění nám podá jednak USG vyšetření malé pánve a současně i AMH – Antimülleriánský hormon. Pokud však žena užívá několik let hormonální antikoncepci, může být hladina AMH arteficiálně nižší, než bychom očekávali bez antikoncepce,“ upozorňuje MUDr. Libor Hradecký.

Příběh Lindy (41): Život podle plánu se vymkl kontrole

Na vyšetření raději co nejdřív

Důvodů, proč se otěhotnění nedaří, může být celá řada. Čím dříve žena podstoupí, byť jen orientační vyšetření, tím dříve může být zahájena léčba. U mladších ročníků nemusí být nutně tak razantní. Někdy postačí „jen“ vyvolat ovulaci a naplánovat pohlavní styk nebo připojit inseminaci.

Ženy ve vyšším věku (tím je v tomto případě myšleno nad 35 let – což ale nemusí být vždy pravidlem) zpravidla končí u cyklů mimotělního oplodnění IVF, kdy k vytvoření embryí dochází v laboratoři.

Ze statistik víme, že žena mezi 20–25 lety má v jednom cyklu šanci na spontánní otěhotnění kolem 25 % a její šance progresivně klesají tak, že ve věku kolem 40 let je šance na otěhotnění jen kolem 5 %.

Z toho plyne jak pro lékaře, a tak i ženy, nutnost zvolit ve vyšším věku metody, které mají vyšší šanci na úspěch,  a tím je především stimulace vaječníků pro zisk většího množství vajíček, jejich oplození spermiemi v laboratoři a po kultivaci pak výběr nejlepšího embrya pro transfer. Vzniknou-li další kvalitní embrya, je možné tato zamrazit pro další použití. Horní hranice, kdy je ještě dobrá šance na úspěch je asi kolem 42 let, pak už jsou otěhotnění jen sporadická a nad 44 let pak ve většině případů je nutné pro úspěch uvažovat eventuálně o darovaném oocytu. Toto tvrzení není absolutní, ale je všeobecně použitelné.

Příběh Kateřiny (40): Vlastní vinou nemám děti

Cyklus umělého oplodnění vyčerpává

Neschopnost otěhotnět představuje pro ženu velkou zátěž jak psychickou, fyzickou ale i finanční. Sterilita je považována za nemoc a díky tomu zdravotní systémy finančně podporují její léčbu.

V Česku zdravotní pojišťovny přispívají na 3 respektive 4 cykly umělého oplodnění ženžm mezi 22 a 39 lety. Pokud žena vyčerpá podporu zdravotní pojišťovny nebo oslaví čtyřicáté narozeniny, může podstoupit další léčbu, kterou si však hradí sama. Náklady na jeden cyklus se pohybují přibližně mezi 50–70 000 Kč.

V Česku existuje kolem 40 center asistované reprodukce, které poskytují velmi dobrou péči se skvělými výsledky, přesto není možné garantovat úspěch každé ženě a každému páru. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že včasné zahájení léčby zvyšuje šance na splnění snu mnoha párů o zdravé a kompletní rodině.