Čas jen pro mě

...můj syn začínal školní docházku v hospodě. Přesněji řečeno v přísálí kulturního domu, který byl vedle již zmíněné hospody, a pronikal tam typický hospodský odér. Venkovská malotřídka, kam nastoupil do první třídy, měnila okna a řemeslníci to prostě do 1. záři nestihli…  Řekla bych, že vážnější stopy to na něm nezanechalo, i když k restauračním zařízením má kladný vztah dosud.

Bylo to přesně před čtvrt stoletím. Za tu dobu se toho (nejen ve školství) mnoho změnilo. Tenkrát ještě byl problém najít školu, která by vyhovovala dítěti i rodičům. Dneska je spousta možností, ale je otázkou, co dětem prospěje a co ne, která škola je připraví pro další studium, a hlavně, která škola odhadne schopnosti a nadání malých svěřenců a dál je rozvíjí.

My jsme to štěstí měli po několika letech, kdy jsem objevila skvělou školu na okraji Prahy, a v ní skvělou paní učitelku, která dokázala děti skvěle motivovat.

Přeji vám, milé maminky a babičky, aby vaše děti a vnoučata našli tu správnou školu i se správnou paní učitelkou (nebo učitelem). Budou pak do školy chodit rádi a odmění se vám i sobě nejen krásnými známkami, ale hlavně znalostmi a schopnostmi přemýšlet a dávat věci do souvislostí.

Krásný školní rok vám všem přeje

Markéta Vavřinová, šéfredaktorka