Čas jen pro mě

Velikonoce jsou tradičně spjaty s náboženskými tradicemi - umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterým však neodmyslitelně patří i pohanské symboly či symboly jara nebo nového života. Těmi jsou například kuřátka, zajíci, ozdobené kraslice a pomlázky.

U nás je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy.

Středa před velikonočními svátky se dříve nazývala Škaredá nebo Sazometná, podle toho, že se v tu dobu vymetaly komíny. V tento den se lidé nemají škaredit a mračit, nebo jim to zůstane po celý rok.

Na Zelený čtvrtek se má sníst něco zeleného, třeba špenát, kopřivy nebo zelí. Člověk pak bude zdravý a silný. Když při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek.

Na Velký pátek má voda ozdravující sílu a země se otevírá, aby vydala své poklady. Na Velký pátek je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.

Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si lze pojistit pevné zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.

Na Velikonoční neděli, která je pro křesťany hned po Velkém pátku dalším velkým svátkem, si lidé nechávají posvětit pokrmy – vejce a velikonoční beránky.

A jak se tyto svátky slaví u našich sousedů?

Německo V Německu začínají velikonoční svátky na Velký pátek. K obědu či večeři se podává ryba. V sobotu a neděli se pečou velikonoční beránci a barví vajíčka. Do kostela chodí Němci až na Velikonoční neděli, a to s košíkem dobrot, které jim musí farář posvětit. V košíku nesmí chybět sladký chléb, šunka, vajíčka. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.

Polsko Poláci nazývají velikonoční svátky „Wielkanoc“, čili Velikonoce nebo noc vzkříšení Krista. V Polsku je velikonočním symbolem tzv. požehnaný košík. Na velikonoční neděli lidé připraví košíky, do nich vloží kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky a s touto nůší jdou do kostela a nechávají si ji požehnat. Říká se, že velký půst, který začíná 40 dní před Velikonocemi, neskončí, pokud není košík v kostele požehnaný. Vše, co je obsaženo v košíku má svůj význam. Vajíčka znamenají, že Kristus vstal z mrtvých, chléb a sůl jsou pro dobré zdraví a bohatý život a klobásky mají symbolizovat nástup jara jako žádost o dostatek jídla a plodnosti. Ve Velikonoční pondělí mládenci „vyšlehají“ dívky vrbovými hůlkami. Dívky se jim mohou stejným způsobem „pomstít“ o den později. V ten den číhají chlapci na dívky, aby je mohli pokropit vodou nebo voňavkou. Říká se, že dívka, která je politá vodou, se do roka vdá.

Rakousko V Rakousku se hraje hra s vajíčky. Lidé pečou preclíky ve tvaru věnečků a nejtypičtější barvou vajíček je především zelená. V Rakousku se traduje, že sníst o Velikonocích vejce, které snesla slepice na Zelený čtvrtek, přináší štěstí a zdraví a stejně jako u nás by si lidé měli dát v tento den k jídlu něco zeleného. Dospělí pak holdují poměrně novému zvyku, a to dát si místo špenátu k obědu, zelené pivo k večeři.

Slovensko Na Slovensku se slaví Velikonoce velmi podobně jako v Čechách, jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. Odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok a to právě na Velikonoce se peče zakulacený bochánek „paška“. Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním. Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti. Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.

Tipy na sváteční jídlo a pití

⇒ Tradičním velikonočním pokrmem je u nás nádivka – každá rodina má na ni svůj recept. Vyzkoušejte její odlehčenou verzi, alternativou může být i slaný beránek nebo muffiny.

⇒ Své místo na svátečním stole mají také různé jehněčí pečínky nebo králík. Pokud chcete vyzkoušet něco netradičního, připravte třeba květákový koláč.

⇒ Na stole by neměl chybět mazanec, jeho menší varianty nebo jidáše. Dětem se zavděčíte klasickým velikonočním beránkem, chutnat jim bude i zdravější mrkvová verze.

⇒ Koledníci letos nepřijdou, tak využijte zbylá vejce třeba do salátu nebo připravte chutnou pomazánku.

⇒ Velikonoce jsou tradiční slavnostní událostí, ideální pro oslavu s lahví sektu. Z Německa pochází sekt Rotkäppchen, který se zde vyrábí od roku 1856. Rotkäppchen Rosé Sec je vysoce ceněn pro svou lahodnou ovocnou chuť a vyrovnaný charakter. Je vyroben z nejlepších modrých hroznů sklizených ze slunečných evropských vinic. Tento polosuchý sekt s jemnými bublinkami je nejlepším společníkem k nejen jarním oslavám.