Čas jen pro mě

Denně na hodinu ke knize usedne 41 % z nás a 60 % procent koupí alespoň jednu knihu měsíčně. V knihovně nám přibývají svazky přímo úměrně věku, ke stáru míváme až tisícovky knih.

To se však postupně mění, protože mladí čtenáři začínají objevovat kouzlo knih z druhé ruky a nebojí se knihy poslat dál. Vyplývá to z průzkumu největšího knižního secondhandu Knihobot, který realizoval na více než tisícovce respondentů.

Češi kupují knihy rádi po celý rok

Podle průzkumu Knihobotu 60 % dotázaných koupí do 20 knih ročně včetně těch, které kupuje jako dárky pro druhé. 19 % koupí 21 – 40 knih ročně a 12 % koupí až 5 knih měsíčně. Přičemž lidé nad 35 let koupí téměř dvojnásobek knih, než lidé do 35 let věku. Je ale třeba říci, že lidé nad 35 let jsou širší socioekonomickou skupinou a navíc jsou v situaci, kdy knihy kupují také jako dárky pro své děti či vnoučata.

Ve čtvrtině domácností mají knihy víc prostoru, než jejich čtenáři. Nejčastěji máme 740 svazků

České domácnosti nepřestávají stavět své knihy na odiv. 55 % respondentů zmiňuje, že knihovna tvoří dominantní prvek alespoň jedné místnosti, 16 % udává, že knihy mají více životního prostoru, než jejich čtenáři.

Tentokrát knižní novinky od českých autorů

Knihovny si budujeme sami – 54 % respondentů zmiňuje, že si svou knihovnu vybudovalo zcela samo, 35 % pak menší část podědilo.

Průměrná Česká knihovna má 740 svazků, více než pětina Čechů má mezi 500 – 1 000 svazky, 13 % od tisíce do pěti tisíc a dvě procenta dokonce více než 5 tisíc knih.

Knížky stále ničíme v mrtvých knihovnách

Ne vždy je však vlastnictví velkého množství knih ke cti. Jejich hromadění má totiž i jeden negativní efekt, který se nám zatím nedaří překonat. Polovina Čechů se hlásí k vlastnictví takzvané mrtvé knihovny – tedy knih, uložených v krabicích například ve sklepě, na půdě nebo komoře. Nejčastěji se jedná o 3 a více “banánovek”, tedy i několik stovek titulů. Přitom přesný přehled o obsahu těchto krabic má jen polovina vlastníků.

Poslední únorové knižní novinky

Proč je to problém? Knihy, které se nachází mimo obývaný prostor, často degradují a plesniví. „Pokud máte knihy na půdě nebo ve sklepě, jenom jim škodíte. K takovým knihám se stejně nevrátíte a jen ztrácí na hodnotě. Nejlépe uděláte, pokud je pošlete dál hned, jakmile zjistíte, že už je nechcete mít ve vlastní knihovně. Díky tomu udělají radost někomu dalšímu. Čím déle je v krabicích máte, tím menší pravděpodobnost je, že vám je pak antikvariát nebo Knihobot přijme.”, uvádí za knižní secondhand Knihobot Kristýna Hladíková.

Budoucnost bez velkých knihoven? Dnešní pětadvacátníci je nezakládají

Aktivní čtenáři do 34 let se hlásí k vlastnictví průměrně 325 knížek. Čtenáři do 24 let jich pak mají kolem 250. A přestože tyto mladé generace považují knihovnu za důležitou součást svého životního stylu – pro 48 % tvoří dominantní prvek alespoň v jedné místnosti – 35 % stačí jedna knihovna nebo regál.

Valentýnská romantika

Mladí čtenáři jsou však výrazně radikálnější, co se týče obměny knihovny. 61 % z nich by klidně okamžitě vyměnilo celou čtvrtinu knihovny, 12 % dokonce půlku. Pouze 23 % by pak nerada vyměnila byť jediný z titulů. 

Za nehromadění knih se přimlouvá i Hladíková z Knihobotu: „Budoucnost opravdu vidím v tom, že budeme mít jen desítky oblíbených knihy, ke kterým se chceme vracet. Přecpané police a krabice škodí nejen knihám, ale radost nedělají ani nám. Nechce se nám do jejich třídění ani úklidu a navíc nám ubírají životní prostor.”

Knihy z druhé ruky přestávají být tabu, stále více jich kupujeme s tím, že je pošleme dál

A kde si knihy pořizujeme? Ke koupi knih z knihkupectví se v průzkumu přiznala necelá polovina Čechů. Druhá polovina sahá po ekologičtější variantě – kupuje knihy v secondhandech, antikvariátech, online bazarech nebo si je půjčuje z knihovny. Důvody jsou zřejmé – větší pestrost nabízených titulů, nižší cena ale i ekologické cítění. Zvlášť mezi mladými roste trend odpovědnosti k životnímu prostředí.

Pestrý knižní mix, vybere si každý

„Naši zákazníci jsou často lidé, které by předtím ani nenapadlo koupit si knížku z druhé ruky. A když zjistí, že je dnes otázka pár kliknutí, je to pro ně najednou možnost, kterou zváží,“ tvrdí Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu. „A stejně pak uvažují při vracení knih zpátky do oběhu. Když zjistí, že Knihobot pro jejich knihy pošle kurýra zdarma a mají to bez práce, padne pro ně jedna z nejzásadnějších bariér, proč je poslat dál.”

Dvěma zásadními důvody, proč někteří Češi knihy neposílají dál, jsou totiž citová vazba ke knížkám (34 %) a to, že na focení, komunikaci se zájemci nebo odnášení jednotlivých balíčků na poštu nemají čas (16 %).

Lidé nad 35 let čtou denně, mladší několikrát za týden

Denně na hodinu ke knize usedne 41 % z nás. Dvě a více hodin pak u knihy dokáže strávit 35 % z nás. A přestože například mladí čtenáři nemohou konkurovat frekvencí čtení lidem nad 35 let - ti nejčastěji deklarují denní četbu - když už se do čtení mají šanci zabrat, vydrží u něj podobně dlouho jako ostatní skupiny - zhruba jednu nepřetržitou hodinu.

Obvykle máme rozečtenou jednu (32 %) nebo dvě knihy (32 %). A jak se zdá, co rozečteme, to i dočteme. 53 % Čechů tvrdí, že nedočítá knihy pouze výjimečně a čtvrtina dokonce dočte vždy všechny knihy.

Další zajímavosti

• Češi nevěří na radikální změny na knižním trhu. 40 % z nich si myslí, že stávající stav se bude měnit jen málo a žádné převratné novinky nepřijdou
• 18 % Čechů předpokládá, že v budoucnu si budeme knížky méně kupovat a více půjčovat
• Třetina Čechů dlouhodobě shání některé ze starších knih - nastavuje si kvůli tomu “hlídací psy” v knižních secondhandech a online antikvariátech
• 12 % Čechů má přesnou evidenci knížek ve své knihovně
• Pouze 19 % čtenářů si myslí, že e-knihy budou v budoucnu rozšířenější než papírové knížky