Čas jen pro mě

Harry Houdini (1874–1926)

Maďarsko-americký kouzelník a iluzionista. (zdroj: Wikimedia Commons, LaPine Studios, Public Domain)

Je ironií osudu, že mistr kouzelník Harry Houdini zemřel na úder do břicha. Tento svého času proslulý umělec sice přežil skok z mostu spoutaný a se zatíženými nohami, dokázal se osvobodit z různých nádob na suchu i ve vodě. Oficiální příčinou jeho smrti byl zánět pobřišnice způsobený prasklým slepým střevem. Okolnosti jeho smrti jsou však záhadné.

Svůj trik předvedl 11. října 1926 v americkém Albany, když utekl z „čínské vodní mučírny“, kde byl zavěšen za kotníky hlavou dolů. Při tomto kousku si zlomil levý kotník, ale pokračoval ve svém nabitém programu a 22. října navštívil montrealskou McGillovu univerzitu, kde se ho v zákulisí jeden student zeptal, zda je pravda, že dokáže odolat silným úderům do břicha. Houdini nikdy necouvl před výzvou, vyhověl a student mu zasadil čtyři nebo pět úderů. Houdini pokračoval dál, ale v době, kdy cestoval do Detroitu, už bylo vnitřní poškození příliš vážné. Houdini zemřel na Halloween 1926 ve věku 52 let.

Indira Gándhíová (1907–1984)

Indická politička a premiérka. (zdroj: Wikimedia Commons, U.S. Embassy in new Delhi, Public Domain)

Indická premiérka Indira Gándhíová je dodnes jedinou ženou, kterou země měla v čele vlády. Když její otec, první indický premiér Džaváharlál Néhrú, v roce 1964 zemřel, byla jmenována do indického parlamentu – a když jeho nástupce náhle zemřel, nastoupila v roce 1966 do úřadu.

Gándhíová tuto funkci zastávala až do roku 1977, a přestože byla v roce 1978 krátce uvězněna pro podezření z korupce, v roce 1980 se do funkce premiérky vrátila. V té době bylo mezi ní a sikhy vysoké napětí a byla zavražděna dvěma svými sikhskými bodyguardy, údajně jako odplata za útoky na Zlatý chrám, které nařídila. Gándhíová zemřela 31. října 1984.

Federico Fellini (1920–1993)

Italský filmový režisér. (zdroj: Wikimedia Commons, Gorup de Besanez, CC BY-SA 4.0)

Italský filmový režisér Federico Fellini dokázal, že má vypravěčský talent, který překonává jazykové bariéry, a získal čtyři Oscary za nejlepší cizojazyčný film za snímky La Strada (1956), Cabiriiny noci (1957), 8 1/2 (1963) a Amarcord (1974). A v březnu 1993 obdržel čestného Oscara jako „jeden z mistrů vypravěčů filmového plátna“, který spolupracoval s takovými talenty, jako je Donald Sutherland.

Ještě téhož roku, 17. října, však utrpěl infarkt neboli srdeční selhání. I když se snažil vydržet, koncem měsíce měl navíc vysoké horečky a problémy s ledvinami a 31. října 1993 v Římě ve věku 73 let zemřel.

Pieter Willem Botha (1916–2006)

Jihoafrický politik a státník. (zdroj: Wikimedia Commons, Joop van Bilsen/Anefo, CC0)

Pieter Willem Botha – známější jako P. W. Botha – byl v letech 1978-1984 předsedou vlády Jihoafrické republiky a v letech 1984–1989 prvním prezidentem státu. Do politiky se zapojil již jako teenager, opustil školu a začal pracovat pro pravicovou Národní stranu, čímž si vysloužil pověst „starého krokodýla“ pro svou schopnost okouzlit, přelstít a rozdrtit své oponenty, jak píší The New York Times.

Tvrdohlavě bojoval za vytvoření přísných rasových rozdílů a obhajoval apartheid. Za jeho vlády úřady zabily 4 000 lidí a až 50 000 jich bylo zadržováno bez soudu, uvádí Times. I poté, co se prezidentem stal Nelson Mandela a nová ústava v roce 1996 ukončila apartheid, Botha si stál za svým přesvědčením: „Nemám se za co omlouvat. Nikdy nebudu žádat o amnestii. Ani teď, ani zítra, ani pozítří.“ Zemřel v Jihoafrické republice ve věku 90 let 31. října 2006.

Joseph Papp (1921–1991)

Americký producent a režisér. (zdroj: Wikimedia Commons, Gotfryd, Bernard, Public Domain)

Den po smrti Josepha Pappa, 31. října 1991, Broadway potemněla – na jeho počest se ve všech divadlech ve 20 hodin ztlumilo světlo. Koneckonců, podle deníku The New York Times byl „jedním z nejvlivnějších producentů v dějinách amerického divadla“.

Papp vyrůstal v Brooklynu a v dospělosti vytvořil Newyorské shakespearovské slavnosti, včetně bezplatných letních představení Shakespeare in the Park. V šedesátých letech také přestavěl Astor Library na Public Theater – a poskytl tak jeviště pro debut Hair a Chorus Line. Papp zemřel na rakovinu prostaty ve věku 70 let ve svém domě v Greenwich Village.

Zdroje informací: Biography.com a Wikipedia