Čas jen pro mě

Sukně po kolena doplněná sakem bez límce – legendární kostým je i dnes klasikou dámské elegance. Pojmenován je po jeho autorce, geniální návrhářce Coco Chanel.

1. Mlžila, kdy a kde se narodila Gabrielle Chanel se narodila 19. srpna 1883 v Saumuru (západní Francie) v chudé rodině podomního obchodníka. Gabrielle (Coco) si však datum narození posouvala o deset let později a místo narození změnila na Auvergne. „Můj život se mi nelíbil, tak jsem si vymyslela jiný,“ uvedla v jednom interview.
2. Rodinu nahrazoval sirotčinec V rozhovorech hovořila o tom, že měla milujícího otce a tři okouzlující tety, které ji s láskovou vychovávaly. Ve skutečnosti jí matka brzy zemřela a otec ji spolu s dalšími čtyřmi sourozenci umístil do sirotčince, který vedly jeptišky. Tam se budoucí ikona módního návrhářství naučila šít.
3. Pseudonym podle písní Od osmnácti let pracovala jako prodavačka v obchodě s látkami u své tety. K tomu ještě po večerech vystupovala v kabaretech v Moulins a ve Vichy. V té době si začala říkat „Coco“, a to podle písní, které zpívala – „Ko Ko Ri Ko“ a „Qui qu’a vu Coco“. Tehdy také začala tetiným zákaznicím upravovat a šít šaty a postupně se stala vyhledávanou švadlenou.
4. Využívala milence Coco záhy pochopila, že s kariérou jí pomohou různí vlivní muži, proto se nikdy nevdala. Ve Vichy se seznámila s jedním z prvních důležitých mužů ve svém životě – Etiennem Balsanem. Tento bohatý průmyslník a chovatel koní ji uvedl do vyšší společnosti. Britský diplomat Arthur Capel jí zase pomohl s otevřením prvních salónů v Paříži a Biarritzu. Mezi další milence patřili mj. skladatel Igor Stravinský, malíři Pablo Picasso a Salvátor Dalí.
5. Vytvořila „malé černé“ Na počátku 20. století byla černá barva považována za barvu smutku a oblékaly ji vdovy. Coco s velkým úspěchem navrhla „malé černé“, tedy šaty pro různé příležitosti doplněné nápaditými šperky.
6. Dvoubarevné boty Málokdo ví, že dámské boty byly do té doby vždy jednobarevné. Coco uvedla kombinaci černé a béžové, kdy špička a pata byly v jiné barvě. Podle jejího názoru boty vizuálně prodloužily chodidlo a udělaly dámské nožky ještě přitažlivějšími.
7. Vůně Chanel 5 Legendární parfém, který si oblíbila například Marylin Monroe, je spojen s dalším milencem, ruským velkoknížetem Dmitrijem Romanovem. Ten ji seznámil s parfumářem carské rodiny Ernestem Beauxem. Chanel 5 okamžitě dobyl svět a dodnes patří mezi nejprodávanější vůně na světě.
8. Kolaborace Za druhé světové války žila s důstojníkem německého wermachtu Hansem Güntherem von Dincklage. Po roce 1945 byla obviněna z kolaborace a nucena odejít do Švýcarska. Zavřela salóny, pouze vůně Chanel 5 se dál prodávala.
9. Na vrcholu popularity V roce 1954 se vrátila do Paříže a vrhla se znovu do práce. Světlo světa spatřil známý kostým Chanel, který si okamžitě získal oblibu. Mezi zákazníky patřily tehdejší celebrity, mj. herečka Audrey Hepburn, monacká kněžna Grace či Jacqueline Kennedy. 
10. Pohodlná kabelka V padesátých letech prohlásila, že dámské kabelky jsou zastaralé a nepohodlné. Představila první dámkou kabelku s dlouhým uchem, která se pověsila na rameno, aby ruce zůstaly volné.
11. Nikdy nekreslila své návrhy Rovnou stříhala! Vystřihla otvor pro hlavu a nasadila látku na figurínu. Za použití špendlíků vytvarovala látku a vše nepotřebné ustřihla. Zajímavostí je, že u sebe neustále nosila ve zvláštním pouzdru nůžky – na krku nebo na opasku.
12. Nebrala od žen peníze „Copak mohu vzít od žen peníze, když před nimi klečím?“ Nejdůležitější věcí v životě pro ni byla práce a na všem ostatním nezáleželo. Přesto rozhodně nebyla chudá! Oblečení u ní kupovali (a platili) pro své manželky a milenky bohatí obchodnící a politici. 
13. Neměla nikdy svůj vlastní domov Dávala přednost bydlení v hotelu Ritz. Milovala pořádek, ale kategoricky zakazovala uklízečkám dotýkat se tkanin a modelů šatů, kterých bylo v jejím apartmánu nespočet. Před jejím příchodem musel personál pokoje vystříkat parfémem Chanel 5. V hotelu Ritz 10. ledna 1971 zemřela. Kreativním ředitelem módního domu Chanel se po ní stal Karl Lagerfeld.