Čas jen pro mě

5 slavných mořeplavců, jejichž objevy změnily svět 

1. Kolumbus se nevydal na cestu, aby dokázal, že Země je kulatá Zapomeňte na rozšířený mýtus! Kolumbus neměl potřebu vyvracet teorii o ploché zemi – to už udělali staří Řekové. Už v šestém století před naším letopočtem řecký matematik Pythagoras předpokládal, že svět je kulatý, a o dvě století později ho Aristoteles podpořil astronomickými pozorováními. V roce 1492 většina vzdělaných lidí věděla, že planeta nemá tvar placky.
2. Kolumbus zřejmě nebyl prvním Evropanem, který přeplul Atlantský oceán Toto prvenství se obecně přisuzuje severskému Vikingovi Leifu Erikssonovi, který pravděpodobně přistál na dnešním Newfoundlandu kolem roku 1000 n. l., tedy téměř pět století před Kolumbovou plavbou. Někteří historici dokonce tvrdí, že svatý Brendan z Irska a další Keltové přeplouvali Atlantik dříve než Eriksson. Zatímco Spojené státy si Kolumba připomínají – přestože na severoamerickou pevninu nikdy nevkročil – průvody a federálním svátkem, Den Leifa Erikssona, který připadá na 9. října, se těší jen malému zájmu.
3. Tři země odmítly podpořit Kolumbovu plavbu Kolumbus téměř deset let lobboval u evropských monarchií, aby financovaly jeho výpravu za objevením západní námořní cesty do Asie. V Portugalsku, Anglii a Francii byla odpověď stejná: ne. Tehdejší matematici a geografové Kolumbovi řekli, že jeho výpočty jsou špatné a že plavba bude trvat mnohem déle, než si myslel. Královští poradci ve Španělsku měli podobné názory, které řekli králi Ferdinandovi a královně Izabele. Ukázalo se, že odpůrci měli pravdu. Kolumbus dramaticky podcenil obvod Země a velikost oceánů. Naštěstí pro něj narazil na neprobádanou Ameriku.
4. Nina a Pinta nebyla skutečná jména dvou ze tří Kolumbových lodí Ve Španělsku 15. století se lodě tradičně pojmenovávaly po svatých. Námořníci však svým plavidlům propůjčovali i méně „svaté“ přezdívky. Jednu ze tří lodí Kolumbovy flotily v roce 1492 nazvali Pinta, což ve španělštině znamená „pomalovaná“ nebo „prostitutka“. Santa Clara zase dostala přezdívku Nina na počest svého majitele Juana Nina. Ačkoli se Santa Maria nazývá oficiálním jménem, měla přezdívku La Gallega podle provincie Galicie, v níž byla postavena.
5. Santa Maria ztroskotala při Kolumbově historické plavbě Na Štědrý den roku 1492 ztroskotala Santa Maria na severním pobřeží ostrova Hispaniola nedaleko dnešního mysu Haitien na Haiti. Její posádka strávila velmi neveselé Vánoce zachraňováním nákladu. Kolumbus se vrátil do Španělska na palubě lodi Nina, ale musel zde zanechat téměř 40 členů posádky, kteří tu založili první evropskou osadu v Americe – La Navidad. Když se sem Kolumbus na podzim roku 1493 vrátil, nikdo z posádky nebyl nalezen živý.
6. Kolumbus podnikl čtyři plavby do Nového světa Ačkoli je nejznámější jeho historická výprava z roku 1492, Kolumbus se v následujícím desetiletí vrátil do Ameriky ještě třikrát. Jeho cesty vedly na karibské ostrovy, do Jižní a Střední Ameriky.
7. V roce 1500 se Kolumbus vrátil do Španělska v řetězech Kolumbova správa Hispanioly byla zřejmě brutální a tyranská. Kolonisté si stěžovali monarchii na špatnou správu a královský komisař vyslaný na Hispaniolu Kolumba v srpnu 1500 zatkl a v řetězech přivedl zpět do Španělska. Přestože byl Kolumbus zbaven guvernérského úřadu, král Ferdinand nejenže udělil objeviteli svobodu, ale dotoval i jeho čtvrtou cestu.
8. Kolumba před smrtí zachránilo zatmění Měsíce V únoru 1504 uvízl zoufalý Kolumbus na Jamajce, kde ho opustila polovina posádky a obyvatelé ostrova mu odepřeli jídlo. Nebe, na které se spoléhal při navigaci, mu pomohlo i na pevnině. Kolumbus věděl, že 29. února 1504 nastane zatmění Měsíce, a varoval ostrovany, že jeho bůh je rozčilen jejich odmítnutím jídla a že Měsíc „vyjde rozžhavený hněvem“ jako výraz boží nelibosti. V určenou noc zatmění zatemnilo Měsíc a zbarvilo ho do ruda a vyděšení ostrované nabídli zásoby a prosili Kolumba, aby požádal svého boha o milost.
9. Kolumbus pokračoval v cestě přes Atlantik i po smrti Po své smrti v roce 1506 byl Kolumbus pohřben ve španělském Valladolidu a poté se přestěhoval do Sevilly. Na žádost rodiny bylo jeho tělo převezeno na Hispaniolu a pohřbeno v katedrále v Santo Domingu. Když Francouzi v roce 1795 obsadili ostrov, Španělé vykopali ostatky, o nichž se domnívali, že patří objeviteli, a převezli je na Kubu, než je po španělsko-americké válce v roce 1898 vrátili do Sevilly.
10. Pochován na obou kontinentech V roce 1877 však byla v katedrále Santo Domingo objevena schránka s lidskými ostatky a objevitelovým jménem. Exhumovali snad Španělé špatné tělo? Testy DNA v roce 2006 prokázaly, že přinejmenším některé ostatky v Seville patří Kolumbovi. Dominikánská republika odmítla nechat testovat ostatní ostatky. Mohlo by se s nadsázkou říct, že část Kolumba je pochována v Americe a část v Evropě. 
11. Soudní spory o dědictví se táhly tři sta let Po Kolumbově smrti vedli jeho dědicové se španělskou korunou dlouhou právní bitvu, v níž tvrdili, že je monarchie krátí na penězích a ziscích, které objeviteli náležely. Většina Kolumbových soudních sporů byla urovnána do roku 1536, ale soudní řízení se protáhla téměř až do 300. výročí Kolumbovy slavné plavby.

Kryštof Kolumbus (italsky Cristoforo Colombo, latinsky Christophorus Columbus, španělsky Cristóbal Colón, portugalsky Cristóvão Colombo) se narodil mezi 22. srpnem a 31. říjnem 1451 v italském Janově. ● Matka se jmenovala Zuzana, otec Dominik. Ten byl tkadlec a měl menší obchod se sýry. ● Kryštof Kolumbus už od 14 let pracoval na lodích. ● S manželkou Filipínou měl syna Diega. Po její smrti žil s o mnoho let mladší Beatriz, která mu porodila syna Fernanda. ● Zemřel 20. května 1506 v kastilském městě Valladolid.

Vasco da Gama: První mořeplavec, jehož lodě dopluly z Evropy přímo do Indie

Zdroje informací: history.com, thoughtco.com