Čas jen pro mě

Budoucí filmový magnát se narodil 5. prosince 1901 do poměrně chudé chicagské rodiny, která však měla jedno unikum – rodokmen sahající až k Robertu d'Isigny, francouzskému rytíři ve službách Viléma I. Dobyvatele. Později si příslušníci rodiny d'Isigny změnili příjmeni na Disney.

Despotický otec

Ačkoliv byl Waltův otec Elias zbožný křesťan, svým pěti dětem vládl velmi pevnou rukou. Nebyl den, aby alespoň každé z nich jednou pořádně neuhodil. Fyzické tresty pro něj nebyly tabu, ani když děti povyrostly. V jednom z návalů vzteku dokoce roztrhal Waltovy kresbičky (zálibu v kreslení měl už od útlého dětství) a nutil ho místo malování hrát čtyři hodiny denně na housle.

Otcovo despotické chování se projevilo i v chlapcově vztahu ke zvířatům. Jako chlapec si chtěl ochočit sovu. Vydal se tedy do lesa, jenž se nacházel nedaleko jejich rodinné farmy v Missouri. Když našel hnízdo, sova se jeho snaze o odchyt začala bránit s takovou zuřivostí, až ji Walt v zápalu boje ušlapal. Následné výčitky svědomí způsobily, že se Disney celý svůj život podporoval ochranu divokých zvířat. 

Vydělával na válce 

Coby šestnáctiletý se přihlásil do armády, ale pro nízký věk nebyl přijat. Šanci pomáhat potřebným dostal v Červeném kříži, se kterým byl v průběhu první světové války vyslán na frontu do Francie. Právě z této země pochází historka, se kterou Disney nikdy dvakrát nechlubil. Aby si přivydělal a nemusel jíst jen vepřové s fazolemi, začal podnikat.

S jedním kamarádem procházeli frontové linie a sbírali německé helmy, které později jako suvenýry prodávali zvědavým Američanům. Když mu došlo, že jako obchodní artikl jsou cennější přilby prostřílené a na první pohled značně zdevastované, začal do nich dělat díry sám uměle. Část výdělku pak posílal domů rodině.

Kariérní začátky 

Než se svým mladším bratrem Royem založili v Hollywoodu studio animovaného filmu „Disney Brothers“, sloužil Walt v již zmíněném Červeném kříži, kde řídil sanitky. Kolegou mu byl Ray Kroc, budoucí vlastník značky a sítě restaurací McDonalds.

Později se Disney uchytil jako ilustrátor v novinách a kreslíř v reklamním studiu. V roce 1920 s přítelem Ubbem Iwerksem založil první studio kreslených filmů. Když po třech letech zkrachovalo, nabídl Disney spolupráci právě bratru Royovi...

Nebál se riskovat 

„Veškerý rodinný majetek šel na Sněhurku a náš ekonom s ní prožil určitě více bezesných nocí nežli já,“ vzpomínal později Disney na vznik prvního celovečerního animovaného filmu, který mu všichni rozmlouvali a kvůli kterému pozastavil rodinný majetek v hodnotě 1,5 millionu dolarů.

Nakonec, stejně jako v pohádce, vše dobře dopadlo. Sněhurka si do roka od své premiéry vydělala 6,5 milionu dolarů a v roce 1938 získala 8 sošek Oscarů. Jednu v plné velikosti a sedm malých, jimž se přezdívalo „trpasličí“.

Rodinný život 

S manželkou Lillian, která se živila jako kreslířka, se Walt Disney oženil po krátké známosti v roce 1925. Vychovali spolu dvě dcery – vlastní Dianu a adoptivní Sharon. Od nich se dočkali celkem 10 pravnoučat.

Ačkoliv se Lillian po skonu manžela znovu vdala, na Walta vzpomínala jen a jen s láskou: „Strávili jsme spolu úžasný a vzrušující život. Užívali jsme si každičkou jeho minutu. Walt nebyl jen výborným manželem, ale také báječným otcem a dědečkem.“

Trpěl záchvaty vzteku 

Přestože byla práce pro studio Walta Disneyho považována za velice prestižní záležitost, spousta výtvarníků, scénáristů či režisérů se spolupráce se zakladatelem firmy obávala. Mimo dohled veřejnosti platil Walt za protivného mrzouta, který trpěl záchvaty agresivity. Zcela běžné bylo, že animátorům smetal všechny výkresy ze stolu. Cholerické výlevy se ho ale kupudivu zmocňovaly jen v práci. Když vyšel na ulic mezi své fanoušky, byl to laskavý „strýček Walt“.

Podle filmaře Stana Brakhagea měl Walt podivného koníčka – doma skrýval sbírku středověkých mučících nástrojů. Čestné místo tam údajně měly speciálně uzpůsobené palečnice k napínání a drcení drobných prstíků dětí. 

Vzpoura zaměstnanců 

Zaměstnanci jeho studia se nebáli stávkovat jak proti krutému zacházení, tak proti nízkým platům. Ve stávce v roce 1941 se před branami ateliérů sešli demonstranti s transparenty: „Jsme myši, nebo lidi?“ či „Disney – génius a 700 trpaslíků“. Místo, aby se těmto nařčením postavil Walt čelem, poslal za sebe mezi rozzuřený dav svého bratra. Ten naštěstí všechny spory urovnal...

Poslední přání 

Svérázný majitel filmových ateliérů prý před svou smrtí v roce 1966 vydal velmi zvláštní rozkaz – nařídil, aby jeho ostatky byly zmraženy a uchovány v kryokomoře. Většina lidí považuje jeho poslední přání za čistý výmysl a dcera Diana všechny tyto fámy popírá: „Na řečech o údajné hibernaci mého otce není ani kousek pravdy. Pochybuji, že kdy o kryonice slyšel.“ Nezbývá tedy věřit, že tělo slavného animátora opravdu spočívá na hřbitově Forest Lawn Cemetery v Los Angeles.

Další perličky z Disneyho života

⇒  Měl dyslexii.

⇒  Trpěl obsedantně kompulsivní chorobou, která ho nutila mýt si a drhnout ruce mýdlem několikrát do hodiny.

⇒  Když měl špatnou náladu, poslouchal písničku „Feed the Birds“ ze svého muzikálu o kouzelné chůvě Mary Poppins.

⇒  Mezi jeho oblíbené dezerty patřil citronový koláč a čokoládová zmrzlina.

⇒  Díky jeho tvůrčí činnosti spatřily světlo světa postavičky jako Bambi, Mickey Mouse, Pepek námořník, Kačer Donald, slůně Dumbo, pejskové Goofy a Pluto a také králík Oswald.

⇒  Z celé duše nenáviděl zaměstnanecké odbory a komunisty. Velice nelichotivě se také vyjadřoval o Židech.

⇒  Svým zaměstnancům zakázal nosit knír a vousy.

⇒  Denně vykouřil až 3 krabičky cigaret.

⇒  Zemřel na selhání krevního oběhu způsobené rakovinou plic.

⇒  Od dob založení získalo studio Walta Disneyho více jako 80 zlatých oscarových sošek.

⇒  Roční zisk jeho studia vykazuje v současné době kolem 35 miliard dolarů.