Čas jen pro mě

Hvězdou v pětašedesáti

Psal se rok 1940 a tehdy už pětašedesátiletá herečka Terezie Brzková ovládla protektorátní kina. Její přesvědčivá babička dokázala diváky rozplakat. O čtrnáct let později na sebe přitáhla pozornost rolí chytré babky kořenářky ve filmu Byl jednou jeden král, dobově budovatelsky upravené pohádce Boženy Němcově Sůl nad zlato.

Dobová erotická bohyně Božena Němcová svedla, kohokoliv si zamanula. A že jich bylo!

Dívka z herecké rodiny

Kdo byla ta milá filmová babička, kterou milovaly děti a obdivovali dospělí? Terezie Brzková se narodila 11. ledna 1875 v Kolíně na jedné ze štací herecké kočovné společnosti, kterou vedl její tatínek Vilém Jelínek a kde vystupovala také maminka Anna. Jelínkovi měli celkem dvanáct dětí. Herectví se později věnovaly také dcery Marie Spurná, Hana Vojtová a Otýlie Beníšková.

Pod vedením tatínka se i Terezie brzy postavila na jeviště jako představitelka dětských rolí. Ve dvaceti letech pak přijala nabídku divadelní společnosti Karla Kaňkovského, kde strávila tři roky. To už byla vdaná za Josefa Brzka. Nejvíc profesních zkušeností pak získala v souboru Elišky Zöllnerové.

V období první světové války byla členkou činohry Národního divadla a v třicátých letech vystupovala v plzeňském divadle. Tam si poprvé zahrála babičku v divadelní dramatizaci knihy Boženy Němcové. V roce 1939 odešla Brzková do důchodu.

Nový začátek před kamerou

Ve čtyřiašedesáti letech jí Otakar Vávra nabídl první filmovou roli v psychologickém dramatu Kouzelný dům (1939), kde brilantně zahrála Annu Balvínovou.

V té době se režisér František Čáp rozhodl natočit film Babička, který měl mimo jiné v těžké válečné době podpořit české vlastenectví. Dlouho nebylo jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Uvažovalo se o Leopoldě Dostalové, Emě Pechové a Růženě Naskové. Právě posledně jmenovaná roli odmítla a upozornila režiséra Čápa na Brzkovou, která si babičku vyzkoušela v plzeňském divadle.

Po úspěchu Babičky se s filmovými nabídkami doslova roztrhl pytel. A tak Terezie Brzková zářila jako plátenice Barbora Hlavsová, hraběnka v komedii Počestní paní pardubické nebo obětavá babička v dramatu Preludium.

Další pracovní etapa života Terezie Brzkové začala po válce. Na chvíli se vrátila do Národního divadla a příležitost jí i přes pokročilý věk dal opět film.

Odvrácená tvář

Znárodněné kinematografii se hodila jako představitelka lidových rolí a hodných babiček. Děti však Brzkové lezly na nervy. Na place byla podle svědků náladová a během natáčení Babičky děti od sebe odháněla – a to včetně filmových vnoučat. V mnoha článcích o ní se můžeme dočíst, že na křičela: „Neotravujete, parchanti!“

Na jméno nemohla přijít také některým kolegům. O tom věděl své třeba Vlasta Burian! Pro Brzkovou měl nálepku kolaboranta, přestože byl oficiálně očištěn. Při natáčení pohádky Byl jednou jeden král to mezi nimi dost skřípalo. U obou sice převážila profesionalita, ale vzájemně se vyhýbali.

Terezie Brzková se zcela ztotožnila s novým poúnorovým režimem. Informace o tom, že údajně donášela STB, se ale nikdy nepotvrdily. Komunistický režim jí propůjčil titul Zasloužilá umělkyně.

Přísně střežené soukromí

Soukromý život Terezie Brzkové zůstal kromě pár obecně známých faktů utajený. Je zajímavé, jak mnohá média opakují, že Brzková neměla ráda děti, protože žádné neměla.

Přitom měla dvě dcery s prvním manželem, hereckým kolegou Josefem Brzkem. Za toho se provdala ve svých devatenácti letech. V roce 1917 ovdověla. Po dvou letech se znovu provdala za majitele herecké kočovné společnosti Václava Zajferta a na nějakou dobu se s ním vrátila ke kočovnému divadlu.

Vnučka-disidentka

O dcerách Brzkové a o jejich vzájemných vztazích není k dispozici moc informací. Snad pouze to, že jedna z nich byla provdaná Myšková a její manžel zemřel v lednu 1945 na pochodu smrti z Osvětimi. Jejich dcera Ivana se provdala za publicistu Pavla Tigrida. Tigrid v únoru 1948 odjel na konferenci do západního Německa a už se nevrátil. Ivana strávila tři měsíce v pankrácké věznici po nepovedeném pokusu o útěk. Po propuštění se jí nakonec podařilo přejít přes hranice na Šumavě.

Není známo, jak Brzková coby zapálená komunistka reagovala na vnuččinu emigraci.

Filmová babička Terezie Brzková zemřela 19. listopadu 1966, necelé dva měsíce před dvaadevadesátými narozeninami.

Zdroje inforamcí: vlasta.cz, extra.cz a iprima.cz