Rita Levi-Montalcini (†103): Slavná lékařka a „matka“ neurologie nebyla nikdy zamilovaná
Život plný překážek
Rita Levi-Montalcini je známá jako jedna z největších osobností neurovědy a biologie, jejíž práce nejenže přinesla zásadní vědecké objevy, ale také inspirovala generace mladých vědců a vědkyň. Její život byl plný překážek, ale také neuvěřitelných úspěchů, které formovaly moderní vědu.
Narodila se 22. dubna 1909 v Turíně v Itálii do intelektuální židovské rodiny. Její otec byl inženýr a matematik, zatímco matka byla talentovaná malířka. Navzdory tehdejšímu očekávání, že ženy by se měly věnovat pouze domácím pracím, Rita se rozhodla studovat medicínu. Vystudovala na Turínské univerzitě pod vedením profesora Giuseppe Leviho, což byl první krok k její pozdější kariéře.
„Ženy, které změnily svět, nebyly nikdy nutně ty, které potřebovaly ukázat svaly, ale ty, které měly odvahu používat svůj mozek.“
Od diskriminace k Nobelově ceně
Rita byla během fašistického režimu v Itálii nucena čelit diskriminaci kvůli svému židovskému původu. V roce 1938 byly zavedeny rasové zákony, které jí zakázaly pracovat na univerzitě. Navzdory těmto omezením se nevzdala. Přeměnila svůj domov na provizorní laboratoř, kde pokračovala ve svém výzkumu nervových buněk.
Po druhé světové válce odešla do USA, kde spolupracovala s americkým biologem Stanleyem Cohenem. Často zdůrazňovala, že „mozek stárne pomaleji než tělo“ a že stárnutí není překážkou intelektuální aktivity. Od roku 1947 pracovala v USA, konkrétně na Washington University v St. Louis, kde prováděla klíčový výzkum, který vedl k objevu nervového růstového faktoru (NGF). Za tento objev získala v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu se Stanleyem Cohenem).
Co by vás ještě mohlo zajímat

Bertha von Suttner (†71): První nositelka Nobelovy ceny za mír pocházela z Prahy
Asketička, která nikdy nepoznala lásku
Rita Levi-Montalcini byla známá svou asketickou a disciplinovanou životosprávou. Žila velmi střídmě a většinu svého času věnovala vědě, čtení a psaní.
Byla vegetariánka a věřila v jednoduchý, zdravý životní styl jako prostředek k duševní svěžesti i ve vysokém věku. Zajímala se o filozofii, literaturu a umění – zejména malířství, což souviselo i s uměleckým zázemím její rodiny.
„Nikdy jsem nebyla zamilovaná. Měla jsem jiný cíl – objevovat.“
Rita se rozhodla soustředit výhradně na svou vědeckou práci a vzdělávání. Svůj život zasvětila výzkumu v oblasti neurověd a přispěla k mnoha objevům. Toto rozhodnutí ji vedlo k tomu, že neměla vlastní rodinu ani děti.
Vysvětlovala to tím, že se chtěla zcela věnovat vědě a že si zvolila život bez manželství i rodiny, aby mohla svobodně rozvíjet své intelektuální schopnosti a výzkum.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Gertrude Belle Elion (†81): Od majonézy k Nobelově ceně
Žila se sestrou
Měla řadu kontaktů mezi vědci, umělci a intelektuály v Itálii i v zahraničí, ale nebyla známá jako někdo, kdo by vyhledával společenské večírky. Dala přednost hlubokým intelektuálním diskusím a klidnému prostředí.
Udržovala blízký vztah se svou sestrou, malířkou Paolou Levi-Montalcini, s níž žila i v pokročilém věku. Paola byla její nejbližší důvěrnicí.
V roce 1956 se rozhodla založit laboratoř i v Itálii, a od té doby střídala pobyt mezi Římem a St. Louis.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Marie Skłodowska-Curie (†66): Žena, která rozbila atom
První žena v italském senátu
Trvale se usadila v Itálii v 70. letech, kdy začala hrát aktivní roli i ve veřejné sféře. Kromě své vědecké kariéry se Rita Levi-Montalcini zajímala o politiku a sociální otázky.
Po druhé světové válce se aktivně zapojila do kampaní za vzdělávání žen v rozvojových zemích. Založila nadaci, která podporovala mladé vědkyně a vědce z Afriky.
„Vzdělání je nejsilnější zbraní proti nerovnosti.“
V roce 2001 byla Rita jmenována doživotní senátorkou italského parlamentu.
Rita Levi-Montalcini se dožila až do úctyhodného věku 103 let, zemřela 30. prosince 2012. I v pozdním věku byla stále aktivní a nadšená pro vědeckou práci. Inspirovala mnoho žen, které čelili diskriminaci nebo jiným problémům. Její příběh je důkazem síly lidského ducha a neochvějného odhodlání.
Zdroje informací: nobelprize.org, whatisbiotechnology.org a en.wikipedia.org
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Shonda Rhimes (56): Královna televizní romantiky
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 26. 1. 2026 0:05Nejvíc je známá jako hlavní autorka a výkonná producentka amerického dramatického seriálu…
Hillary Clinton (78): Žena, která odmítla zůstat ve stínu manžela
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 22. 1. 2026 0:05Muži se jí báli. Ženy se s ní srovnávaly. A málokdo jí opravdu porozuměl. Před zvolením Billa…
Meryl Streep a Martin Short: Přátelství, které dráždí Hollywood
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 20. 1. 2026 0:05Hollywood miluje příběhy o lásce. A ještě víc ty, které nikdo oficiálně nepotvrdil. Právě do této…
Sorája Esfandiárí-Bahtijárí (†69): Princezna se smutnýma očima
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 19. 1. 2026 0:05Byla jednou z nejkrásnějších žen své doby – éterická, tichá, noblesní. Sorája Esfandiárí-Bahtijárím…
Jane Austenová (†41): Žena, která dala lásce rozum a rozumu srdce
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 15. 1. 2026 0:05Jemná ironie, bystrý pozorovatelský talent a hrdinky, které se ani po dvou stech letech nebojí říct…
Pohnutý příběh pozapomenuté královny Johany
Autor: Hana Whitton, Datum: 14. 1. 2026 0:05Kdo byla Johana Bavorská? První manželka Václava IV. v Čechách asi moc šťastná nebyla a zemřela za…
Agatha Christie (†85): Viktoriánskou lady zřejmě podváděli oba manželé
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 12. 1. 2026 0:05Uplynulo padesát let od chvíle, kdy svět přišel o jednu z nejčtenějších autorek všech dob. Agatha…
Jeffery Deaver (70): Mistr napětí
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 8. 1. 2026 0:05Jeho romány se čtou jedním dechem, hrdinové bojují hlavou i srdcem a zločin u něj nikdy není…