Čas jen pro mě

Drsná výchova

Doma ji jednoduše oslovovali „Baby“. Nejmladší ze tří sester poprvé stála na jevišti ve dvou a půl letech. Roztomilá dívenka uchvátila publikum vánoční estrády svou interpretací písně Jingle Bells.

Narodila se jako Frances Ethel Gumm 10. června 1922 v městečku Grand Rapids v Minnesotě. Frank Gumm a jeho žena Ethel byli estrádní umělci, Frank zároveň provozoval místní kino, kde také pořádal estrádní vystoupení.

Jen čtyři roky po narození poslední dcery rodina přesídlila do Kalifornie. Důvodem byly zřejmě fámy o Frankově homosexualitě a údajném obtěžování mužských zaměstnanců.  

Gummovi brzy do práce zapojili i své tři dcery. Iniciátorem byla matka Ethel, která si své nenaplněné ambice chtěla splnit jejich prostřednictvím. Trio The Gumm Sisters – tedy Suzy, Jimmie a „Baby“ – cestovalo po estrádách několik let. Nejmladší Frances to moc nebavilo, ale matka je nutila.

„Buď budeš zpívat, nebo tě připoutám k posteli a zbiju tě,“ vyprávěla později Judy. „A tak jsem vstala a šla zpívat.“

Když v roce 1934 dívky vystupovaly v Chicagu, tehdy známý komediální a estrádní herec George Jessel jim doporučil zvolit si lépe zapamatovatelné umělecké příjmení. Proč zrovna Garland, to už dnes nikdo neví.

A v té době dvanáctiletá Frances si začala říkat Judy. Inspirovala ji stejnojmenná píseň Hoogie Carmichaela.

Ada Lovelace (†36): „Čarodějka čísel“ a první programátorka byla závislá na opiu

Vítejte v Hollywoodu!

Rodiče malé Judy v září 1935 oslovilo studio Metro-Goldwyn-Mayer. V té době zemřel Frank a Ethel s nadšením vypustila nejmladší dítě do hollywoodského světa.

Po podpisu smlouvy dívka zpívala i hrála drobné role. Postavou a vzrůstem malá Judy (měřila 151 centimetrů) byla ideální pro představitelky dětských rolí. Ve studiu ji tak nutili stále držet diety, jídlo pak nahrazovala cigaretami.

Ona i další hodně mladí umělci dostávali různé léky, aby zvládli náročné pracovní tempo, a na druhou stranu pak prášky na spaní kvůli odpočinku. U Judy to vedlo k celoživotní závislosti na drogách.

„Dali nám prášky, aby nás udrželi na nohou dlouho poté, co jsme byli naprosto vyčerpaní.“

Dorotka ve filmu Čaroděj ze země Oz (1939) přinesla Judy slávu. Snímek měl obrovský úspěch. Jenže to už zažila i odvrácenou tvář Hollywoodu a ta ji postupně ničila.

V pozdějších životopisech se Judy zmiňovala i sexuálním obtěžování, které ve filmovém průmyslu 30. let bylo naprosto běžné a nevyhlo se ani jí. Údajně se o ni „zajímal“ i spolumajitel MGM Louis Mayer.  

Ava Gardner (†67): Osudoví muži naivní venkovanky, která se narodila na Štědrý den

Lásky, potraty a nervový kolaps

Judy byla vážně zamilovaná do hudebníka Artie Shawa, ten ji však v roce 1940 opustil kvůli Laně Turner. Další byl od dvanáct let starší ženatý hudebník David Rose. Ten se nakonec rozvedl a roku 1941 s ním Judy kráčela k oltáři.

Když otěhotněla, nastal problém. Smlouva, kterou s MGM podepsala, těhotenství zakazovala. Na naléhání matky i manžela šla na potrat – později toho litovala. Vztah s Davidem se tím narušil, žili odděleně. Znovu otěhotněla, tentokrát s milencem Tyronem Powerem – a opět následoval potrat.  

V roce 1944 se Judy konečně formálně rozvedla. To už byla zamilovaná do režiséra Vincenta Minneliho, za kterého se o rok později provdala. Společná dcera Liza přišla na svět v dubnu 1946. Judy byla šťastná matka a s Lizou si byly vždy blízké, ostatně Liza Minnelli se prosadila jako zpěvačka a herečka.

Manželské štěstí bohužel dlouho nevydrželo. Nervově labilní Judy byla po patnácti letech propuštěna ze studia MGM. Zhroutila se a dvakrát pokusila o sebevraždu. Byla několikrát hospitalizována na psychiatrii, kde dostala další léky na úzkost.

Kirstie Alleyová (†71): Nejdřív ji ovládl kokain, pak scientologie a boj s nadváhou

Další manželé, další trápení

S Vincentem to začalo skřípat a náplastí na všechny problémy pro ni byl románek s Sidneyem Luftem. Původně amatérský boxer a pak filmový producent se v roce 1952 stal hereččiným třetím manželem a otcem Lorny a Joeye. Financoval i její comeback v podobě snímku Zrodila se hvězda.

Na první pohled se mohlo zdát, že Judy konečně našla štěstí. Měla velkou rodinu a vrátila se k milované profesi. Ve skutečnosti však byla vystavena domácímu násilí – Sidney hodně pil, mlátil Judy i děti. Rozvod v roce 1965 byl dramatický, Judy Lufta mj. obvinila i ze znásilnění.

„Dokážu žít bez peněz, ale neumím žít bez lásky.“

Producent Mark Herron, který zorganizoval dva londýnské koncerty, kde Judy vystupovala i s Lizou, byl manželem číslo čtyři. Vydrželi spolu ale jen pět měsíců, údajně ji udeřil. Podle jeho verze šlo o sebeobranu.

Gala (†87) a Salvador (†84) Dalí: Talentovaný umělec a jeho výstřední múza

Sebevražda, nebo náhoda?

Drogy a alkohol se podepsaly na Judyině zdravotním stavu. Dostala se i do tíživé finanční situace, protože neuměla hospodařit s penězi. Prodala pod cenou dům v Kalifornii a přijala nabídku na sérii vystoupení v je¨dnom z londýnských nočních klubů.

„Jsem královna comebacků, ale už mě unavuje pořád se vracet.“

Právě v Londýně roku 1969 uzavřela sňatek s posledním mužem svého života, americkým hudebníkem Mickey Deanem. Poprvé se setkali, když jí v newyorském hotelu předával balíček s povzbuzujícími léky…

Byl to právě Mickey, který 22. června 1969 našel Judy mrtvou v koupelně jejich londýnského domu. Judyina smrt, pouhých dvanáct dní po sedmačtyřicátých narozeninách a tři měsíce po páté svatbě, se dostala na titulní stránky novin celého světa.

Judy byla velmi nemocná. Dohnal ji její životný styl. Trpěla mj. hepatitidou a onemocněním ledvin – za vše mohla závislost na lécích, alkohol i bulimie. Poslední londýnská vystoupení byla ve znamení trapasů a nevyzpytatelného chování. Měla zpoždění, nezřetelně mluvila a rozhořčené publikum po ní házelo odpadky.

Příčinou smrti bylo předávkování barbituráty. Jestli to byla náhoda, nebo šlo o sebevraždu, se nikdy nezjistilo.

Zdroje informací: biography.com a Wikimedia.org