Čas jen pro mě

Měl šlechtický původ?

Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v dánském městě Odense. Jeho rodiče se vzali 2. února 1805 v Odense – dva měsíce před narozením Hanse. Otec Hans Andersen byl dvaadvacetiletý švec, matka o dvanáct let starší pradlena Anne Marie Andersdatter, která na sklonku svého života propadla alkoholu. Ta již měla z předchozího vztahu dceru Karen Marii, která žila u své babičky a později se zřejmě stala prostitutkou.

Když bylo Hansovi jedenáct let, jeho otec zemřel. Přestože Andersenovi nebyli bohatí, mladý Hans získal vzdělání v internátních školách pro privilegované. Okolnosti Andersenova vzdělání podnítily spekulace, že byl nelegitimním členem dánské královské rodiny. Tyto fámy nebyly nikdy podloženy.

V roce 1819 Andersen odcestoval do Kodaně, kde byl podporován patronem Jonasem Collinem. V tomto období začal na Collinovo naléhání psát.

Charles Dickens (†58): Nekonvenční život autora knihy Kronika Pickwickova klubu

Začínající spisovatel

Andersen poprvé získal uznání v roce 1829 po vydání povídky s názvem „Pěší cesta od Holmenova kanálu do východního bodu Amager“. Na to navázal divadelní hrou, knihou poezie a cestopisem. Nadějný mladý autor získal od krále grant, který mu umožnil cestovat po Evropě a dále rozvíjet své dílo. Román o jeho pobytu v Itálii, The Improvisatore, vyšel v roce 1835. Ve stejném roce začal Andersen psát pohádky.

Navzdory svému dosavadnímu spisovatelskému úspěchu Andersen zpočátku nepřitahoval pozornost svým psaním pro děti. Během následujících desetiletí pokračoval v psaní pro děti i dospělé, napsal několik autobiografií, cestopisných vyprávění a poezie vychvalující ctnosti skandinávského lidu. Mezitím kritici a čtenáři dostali do rukou knihy včetně dnes již klasických příběhů Malá mořská víla a Císařovy nové šaty.

Jack Henry Abbott: Vraždící spisovatel

Zájem ze zahraničí

V roce 1845 si anglické překlady Andersenových lidových pohádek a příběhů začaly získávat pozornost zahraničního publika. Andersen navázal přátelství s uznávaným britským romanopiscem Charlesem Dickensem, kterého navštívil v Anglii v roce 1847 a znovu o deset let později.

Jeho příběhy se staly klasikou i v angličtině a měly silný vliv na britské autory, píšící pro děti. Postupem času objevilo Andersenovy příběhy konečně i skandinávské publikum a čtenáři po celém světě. 

„Tulák po hvězdách“ Jack London (†40): Proč se zabil slavný spisovatel?

Ženy...

Přestože se Andersen mnohokrát zamiloval, nikdy se neoženil. Svou neopětovanou náklonnost směřoval k mužům i ženám, a to včetně slavné zpěvačky Jenny Lind a dánského tanečníka Haralda Scharffa. Andersenův osobní život podnítil spekulace o homoerotických tématech v jeho díle.

Nejslavnější z jeho lásek byla operní pěvkyně Jenny Lind. Jedna z jeho pohádek, Skřivan (Nattergalen, 1843), byla napsána jako výraz vášně k Jenny a dala také za vznik její přezdívce – „švédský skřivan“. Andersen byl ve společnosti žen často stydlivý, což mu ztěžovalo přístup k nim. Jenny ho považovala spíš za svého sourozence, a tak z tohoto vztahu nic nevzešlo.

Dívka jménem Riborg Voigt byla další neopětovanou láskou. Když Andersen zemřel, měl na své hrudi malý sáček s dlouhým dopisem právě od ní. Jiné zklamání z lásky zažil se Sophií Ørsted, dcerou slavného fyzika Hanse Christiana Ørsteda, dále pak s Louisou Collinovou, nejmladší dcerou Andersenova mecenáše Jonase Collina.

Ken Follett: Muž, který rád vypráví příběhy

...nebo snad muži?

Stejný neúspěch, jaký měl u žen, měl i u mužů. Například Edvardu Collinovi napsal: „Umírám tohou po tobě stejně jako touhou po kalábrijském děvčeti… mé city k tobě jsou stejné jako k ženě. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“

Collin, který mužům náklonnost neprojevoval, napsal do svých pamětí: „Nemohl jsem opětovat tuto lásku, čímž spisovatel velmi trpěl.“

Ani z jednostranné lásky ke Carlu Alexandrovi, vévodovi von Sachsen-Weimar-Eisenach, nic nevzešlo. Čtyři z jeho dopisů Carlovi jsou publikovány v antalogii Rictora Nortona.

Soukromé deníky z Andersenova mládí obsahují jeho odmítání sexuálních vztahů.

Čingiz Ajtmatov (†79): Spisovatel, na kterého se zapomnělo

Možná to bylo jinak

Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Z dnešních hledisek by mohl být považován za asexuála. Otázkou ovšem je, do jaké míry byla tato jeho asexualita dobrovolná a zda mu nebyla vnucena jen jeho přehnanou ostýchavostí a společenskými konvencemi té doby.

Podle Andersenova vlastního svědectví se mu tělesná láska zhnusila v dětství, kdy spal v posteli s vlastními rodiči. Jejich soulož, kterou mnohokrát viděl, ho děsila a učinila mu sex navždy odporným. Ve svých denících nicméně pečlivě zaznamenal každou svou masturbaci, dosti četnou.

Vyskytly se spekulace, zda slavný spisovatel nakonec nebyl skrytým pedofilem...?

Jules Verne (†77): Spisovatel a vizionář

Vážné zranění

Andersen utrpěl vážné zranění v roce 1872 poté, co spadl z postele ve svém domě v Kodani. Jeho poslední publikace, sbírka povídek, vyšla ve stejném roce.

Přibližně v této době začal vykazovat známky rakoviny jater, která by ho připravila o život. Dánská vláda začala připomínat Andersenův život a dílo před jeho smrtí. Rozběhly se plány na postavení sochy autora, kterému vláda vyplatila stipendium „národního pokladu“. Andersen zemřel 4. srpna 1875 v Kodani.

Zdroje informací: biography. com, Wikipedia.org a skandinavskydum.cz