Čas jen pro mě

Jak se stanovuje výše výživného na děti a na co si dát pozor? (21. 2. 2020)

Výši výživného vždy určuje soudce. Ten sice zohledňuje celou řadu okolností, výsledná částka je však zcela v jeho režii. Diametrálně odlišné alimenty od podobně vydělávajících rodičů a na stejně staré děti tak nejsou ničím neobvyklým. Přesto ještě před návštěvou soudu můžete zjistit alespoň přibližnou výši výživného.

Chcete-li znát přibližnou výši alimentů, které vám a vašim dětem právem náleží, můžete použít příslušnou tabulku zpracovanou Ministerstvem spravedlnosti. Pokud se vám nechce výživné složitě počítat, je vám k dispozici naše kalkulačka alimentů. Pro rychlý výpočet orientačního výživného je nutné zadat pouze čistý příjem povinného a věk vašeho dítěte.

Všechny tabulky a procenta z platu slouží pouze jako doporučení. Zda se podle nich soudce bude řídit, to už je jen na něm. Kromě toho při určení výživného nejsou brány v potaz pouze příjmy povinného a věk dítěte, ale také další skutečnosti. Mezi ně patří například zdravotní stav a speciální potřeby oprávněného dítěte nebo životní úroveň otce či matky.

Ať už vám tabulka či kalkulačka výživného odtajní jakoukoliv částku, vždy počkejte na rozhodnutí soudce. Ten samozřejmě může určit nejen nižší, ale také vyšší částku. V prvním případě bohužel nezbývá než počkat na vhodnou dobu a zažádat o valorizaci výživného, při níž je opětovně celý případ přezkoumán.

Pokud máte dotazy k výživnému, pište prosím na redakce@casjenprome.cz

Za jakých podmínek lze po rozvodu získat výživné od bývalého manžela? (19.12. 2019)

Mezi manželi platí vzájemná vyživovací povinnost, která zajišťuje právo na stejnou životní úroveň. Je celkem pochopitelné, že v manželství by se ani jeden z manželů neměl mít výrazně lépe než ten druhý. Podobné pravidlo ovšem platí i po rozpadu manželství. Pokud by tedy hrozilo, že po rozvodu jeden z manželů začne strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být manželovi či manželce určena vyživovací povinnost, a to až na dobu tří let.

Je nutné, aby neschopnost zajištění životních potřeb byla opodstatněná a její příčina měla svůj původ v manželství. Typickým příkladem je nezbytná péče o společné děti, může se však jednat i o zdravotní potíže vzniklé rozvodem nebo o případy, kdy byla žena dlouhodobě nezaměstnaná z důvodu péče o domácnost a nyní kvůli chybějící praxi či jiným důvodům nemůže sehnat zaměstnání. Je-li je tato podmínka splněna, vzniká nárok na výživné. To může mít podobu nejen měsíčních splátek, na jaké jsme zvyklí u obvyklejšího výživného pro děti, ale také jednorázové úhrady.

Výše výživného je ovlivněna mnoha faktory. Po rozvodu už standardně nemusí být životní úroveň manželů zcela srovnatelná. Pokud však výživné požaduje ten z manželů, který rozvod nezapříčinil a ani s ním nesouhlasil, může být soudem tato podmínka určena. Vysoké alimenty jsou často označovány jako sankce za rozvrat manželství.

Při svém rozhodování o výši alimentů soudce bere v potaz nejen příčiny rozvratu manželství, ale také délku jeho trvání či důvody, proč si ten z manželů, který o výživné žádá, nemůže zajistit zaměstnání. Důležité jsou samozřejmě i majetkové poměry a uspořádání (např. v otázce péče děti).

Soudce následně rozhoduje nejen o výši výživného, ale také o formě a délce jeho vyplácení. Výživné lze určit maximálně na tři roky. Právo na výživné zaniká ve chvíli, kdy oprávněný uzavře nové manželství.