Čas jen pro mě

Ed Gein se narodil na rozlehlé rodinné farmě v blízkosti malého wisconsinského městečka Plainfield. Idylické dětství tam ale rozhodně neprožil. Otec George, který by byl za normálních okolností hlavou rodiny, se staral především o svou kořalku, takže otěže nakonec přebrala Edova matka Augusta. Snad za to mohla krev pruských imigrantů kolující v jejích žilách, možná to bylo zhnusení z labilního manžela – v každém případě se rozhodla, že rodinné panství povede tvrdou rukou.

Zkažený svět

Silně věřící žena udělovala Edovi i jeho bratru Henrymu dlouhé proslovy o zkaženosti světa, škodlivosti tělesných radostí i hříšnosti žen, z nichž ona jediná tvořila výjimku. Sama chlapce co nejvíc zaměstnávala čímkoliv, co bylo na farmě potřeba udělat, aby neměli pokud možno žádný čas seznamovat se s opačným pohlavím. Jediným místem, kde na Eda nedopadal matčin vliv, se stala škola. Přesto se zamlklý chlapec kontaktům se spolužáky vyhýbal, měl to koneckonců z domova zakázané. Jeho povaha byla zvláštní, občas se dokonce velmi nahlas smál svým vlastním vtipům, takže se brzy stal obětí šikany. I když se Ed s Henrym ze všech sil snažili, aby matka byla spokojená, Augusta neprojevovala žádné známky radosti. Byla uvnitř přesvědčena, že její synové skončí jako alkoholici – stejně jako jejich otec. Přesvědčení ještě zesílilo, když George 1. dubna 1940 zemřel na srdeční selhání.

Bratr chce žít jinak!

Na farmě zůstávali už jen tři a Edova fixace na Augustu dosahovala závratných výšin. Na bratra, který byl jeho jediným konkurentem v souboji o matčino srdce, šíleně žárlil. Zjištění, že bratr nejenže nehodlá o Augustinu náklonost bojovat, ale dokonce si našel přítelkyni, se kterou měl v plánu se odstěhovat pryč, Eda zasáhlo. O to spíš, když Henry začal postupem času matčin přístup ke světu kritizovat, na což Ed nedokázal reagovat bez emocí.

Je proto otázka, zda byla Henryho smrt pouhou náhodou. Ví se jen, že podle Edova tvrzení se sourozencům dostal mimo kontrolu oheň, který založili při vypalování plevele. Plameny sice uhasili místní hasiči, ale Henry nebyl nikde k nalezení. Až později objevili jeho tělo, které však nevykazovalo známky uhoření. Jako příčinu Henryho smrti nakonec koroner uvedl zadušení.

Vše o ženách...

A Ed Gein konečně zůstal sám se svou jedinou milovanou osobou – svojí matkou. Ta brzy po Henryho pohřbu prodělala mrtvici a byla zcela odkázána na Edovu péči. Paralyzovaná žena stále hlouběji propadala do svých fanatických představ, o kterých přesvědčovala i plně naslouchajícího Eda. Přesto Ed zažíval nejkrásnější chvíle svého života, když se mohl o matku starat a ona byla jen jeho. To období ovšem skončilo s její další mrtvicí, kterou už nepřežila.

Vyšinutý vrah Ed Gein. (zdroj: Wikimedia Commnons)

Jak Ed zůstával osamocený na statku, stále častěji k němu přicházela myšlenka, že se měl narodit ženou. Uvažoval dokonce o amputaci penisu, ale nakonec se pro začátek spokojil s nošením spodního prádla po matce. Zároveň se u něho rozvíjel stále silnější zájem o anatomii intimních partií ženského těla, současně ho fascinovalo si číst o experimentech, které s cílem změny pohlaví prováděli nacisté v koncentračních táborech.

Zvrácené zájmy

Když tedy jednoho dne našel v novinách nekrolog ženy, která měla být toho dne pohřbena, měl už plán. Dohodl se s místním podivínem Gusem a společně se v noci vydali na hřbitov, kde ženino tělo vykopali a Ed si z něho vzal přesně ty části, které se mu hodily k jeho „experimentům“. Zbytek pak vrátili do hrobu, který opět upravili.

Stejný scénář pak ještě mnohokrát zopakovali. Ed si z těl většinou ponechával hlavu, srdce, játra a pohlavní orgány. Ty si poté navlékl pod matčiny kalhotky, jež nosíval v soukromí farmy.

Kůži z těl navlékal na krejčovskou pannu, někdy si ji dokonce oblékal. Časem si z exhumované kůže sešil oblek, ke kterému nechyběla ani maska. Ve svém úboru pak v noci pobíhal okolo farmy a tancoval. I když lidé z městečka neměli nejmenší ponětí, co se v tajemném statku děje, místo si vysloužilo nedobrou pověst a lidé se mu snažili vyhýbat. Ed měl tedy na uspokojování svých choutek naprosté soukromí. Když ale nakonec zavřeli jeho hřbitovního kumpána Guse do psychiatrické léčebny, rozhodl se, že si materiál pro své pokusy sežene jinde.

Vraždy pokračují

Hospodu v Pine Grove, sotva deset kilometrů od Geinova statku, vedla jedenapadesátiletá Mary Hoganová. Jednoho prosincového dne roku 1954 Gein zjistil, že je v hospodě samotná. Bez jediného slova ji z bezprostřední blízkosti zastřelil, její tělo naložil na korbu náklaďáku a dovezl domů. V hospodě po ženě zůstala jen obrovská louže krve.

I když byl podivín Ed Gein po jistou dobu kandidátem na podezřelého a dokonce komusi sdělil, že Mary není ztracená, ale „pobývá“ u něho na farmě, nakonec se nikdo ani neobtěžoval prohledat jeho dům. Mezi lety 1954 a 1957 zmizelo v okolí Plainfieldu několik lidí, ale důkazy, že za tím stál Ed, dodnes chybějí.

Osudnou se mu nakonec stala vražda Bernice Wordenové, kterou zastřelil malorážkou, již sundal z policie přímo v obchodě, kde pracovala. Tělo si odvezl v její vlastní dodávce, kterou svědci spatřili projíždět městem. Když Wordenové syn se šerifem procházeli účetní knihu, objevili v ní půl galonu nemrznoucí kapaliny, o které věděli, že si ji plánoval koupit právě Ed. Vyrazili téměr na jisto – farma ale byla zamčená a oni neměli právo ji bez povolení zkontrolovat. Naštěstí na Geina cestou odtamtud narazili.

Když se Ed svěřil, že se bojí, že na něho chce kdosi hodit vraždu paní Wordenové, šerif neváhal a okamžitšěho zatkl – o vraždě se totiž Ed neměl jak dozvědět. Zatímco si Eda nechali na stanici, pustili se policisté do prohledávání jeho farmy. To, co uvnitř objevili, předčilo jejich nejhorší noční můry.

Hrůzné nálezy uvnitř

Na statek nebyla zavedena elektřina, takže si museli svítit baterkami. V kůlně na dřevo našli od stropu visící, bezhlavé a napůl vykuchané tělo pohřešované Bernice. V obytných místnostech se válely hromady odpadků a vším prostupoval odporný zápach. Příčinu zjistili záhy – v místnostech se povalovaly dvě holenní kosti, čtyři lidské nosy, bubínek vyrobený z lidské kůže, miska zhotovená z lebky, devět posmrtných masek a deset ženských hlav.

Mráz po zádech jim běžel při pohledu na to, co všechno si Gein dokázal z lidské kůže vyrobit – kabelku i s uchy, náramky, potahy židlí, kalhoty i pochvu na nůž. V krabici od bot našli mumifikované pohlavní orgány devíti žen včetně Edovy vlastní matky. V kuchyni pak leželo srdce čerstvě zabité Bernice Wordenové a lednice přetékala lidskými vnitřnostmi. Když se to sousedé doslechli, s hrůzou si uvědomili, že jim Gein častokrát nosíval maso „ulovených zvířat“, i když ho nikdo nikdy neviděl vyrážet na lov.

Ed Gein byl nakonec uznán duševně nepříčetným a zbytek svého života strávil v psychiatrické péči. Zemřel o mnoho let později ve věku sedmasedmdesáti let. Farma, která se nejprve stala doslova poutním místem, v roce 1958 do základů vyhořela.

Více informací naleznete na www.serialkillers.cz.