Čas jen pro mě

Nic nenaznačovalo, že by sobota 15. srpna 2009 v kuvajtském městě Al Jahra měla být něčím výjimečná. Jak je na muslimských svatbách zvykem, oslavy probíhaly odděleně – zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy s dětmi. Odpolední teploty se pohybovaly vysoko přes čtyřicet stupňů a ženy uvítaly, že měly pro sebe zvláštní stan. Aspoň si mohly odložit nepohodlné šátky a závoje a bavit se spolu bez omezení.

Ohnivé peklo

Pak vypuklo doslova ohnivé peklo. Stan, kde byly ženy, najednou prudce vzplál a během tří minut šlehaly všude kolem plameny. Uvnitř bylo kolem dvou set lidí, kteří se zoufale snažili uniknout. K dispozici byl však jen jeden východ.

S požárem bojovaly čtyři jednotky hasičů. Šéf hasičského záchranného sboru Brig Gen Jassem al-Mansouri později uvedl: „Byl to příšerný pohled, kdy u východu ležela těla mrtvých a zraněných, někteří zřejmě byli ušlapáni.“

Práci záchranářů komplikovali zoufalí příbuzní, kteří hledali své blízké. Některá těla byla znetvořena k nepoznání, k jejich identifikaci se musely použít stomatologické záznamy.

Do Kuvajtu dokonce dorazily speciální zdravotnické týmy z Německa a Británie, aby pomáhaly při léčbě popálených.

Obviněná manželka

Už druhý den policie oznámila, že zatkla viníka. Žhářkou, která měla způsobit smrt 58 žen a dětí a kvůli níž 90 dalších lidí utrpělo popáleniny různého stupně, byla Nasra Yusuf Mohamed al-Enezi. První Zayedova manželka.

Nasra nebyla podle svědků s manželem šťastná, protože s ní prý Zayed špatně zacházel. Během manželství se narodily dvě děti – Sagha, v době tragédie už pětiletá, a o dva roky mladší Mohamed – obě však mentálně postižené. A Nasra byla druhým měsícem opět těhotná.

Zoufalý čin

V Kuvajtu mohou muži mít až čtyři ženy, přesto Nasra těžce nesla Zayedovo rozhodnutí podruhé se oženit. Zřejmě se obávala, že příchodem další manželky se její postavení v domácnosti ještě zhorší.

Rozhodla se tedy „nevěrného“ manžela potrestat. Asijská pomocnice v domácnosti později vypověděla, že Nasra přinesla kanystr s benzínem, u stanu ho rozlila a zapálila.

Její sokyně, druhá Zayedova manželka, požár přežila, smrt v plamenech našly však její matka a sestra.

Před soudem

Nasra svou vinu popírala. Bledá a křehká žena předstoupila před soud pouze jednou. Přišla v dlouhých šatech se zahaleným obličejem v doprovodu pěti vězeňských dozorkyň. Na položené otázky odmítala odpovídat.

Poté už ji u soudu zastupovali její tři právníci. Ti požadovali, aby byla souzena na svobodě, což soud zamítl. Prostřednictvím advokátů Nasra obvinila manžela z podplacení dozorkyň, které ji měly donutit spolknout léky, po nichž potratila. Trest smrti je podle kuvajtského právního systému těhotným ženám automaticky měněn na doživotí. Teď už neměla velké šance.

Na nátlak obhájců se v průběhu vazby podrobila psychiatrickému vyšetření. Údajně měla od dětství trpět blíže nespecifikovanou duševní poruchou. Výsledky šetření se na veřejnost nedostaly.

Veřejnost ji nenávidí

Soud byl od samého začátku ostře sledovaný různými organizacemi hájícími práva žen. Ty požadovaly, aby očekávaný trest smrti byl změněn na doživotí. Obhájci Nasry argumetovali, že nebyly předloženy přímé důkazy o její vině.

Nasra určitě neměla v plánu stát se masovou vražedkyní, a to dokonce jednou z nejhorších v dějinách Kuvajtu. Chtěla jen potrestat svého manžela a narušit svatební obřad. Na jedné straně nešťastná žena, na druhé strašný čin, při kterém zemřelo tolik lidí! Vzhledem k obrovskému počtu mrtvých a zraněných kuvajtská veřejnost rozhodně nebyla na její straně.

Dr. Abdul Wahab Zafiri, vedoucí katedry sociologie na Kuvajtské univerzitě, k tomu řekl: „Od začátku jde o velkou tragédii, která má mnoho obětí.“ Dodal ale, že k tragédii došlo v důsledku nedostatečného řešení současných sociálních problémů, zejména polygamie, nedostatku respektu k ženám a uznání role, kterou hrají ve společnosti. 

Padl rozsudek

Nasra vyslechla obvinění z úmyslného trestného činu žhářství, který si pečlivě naplánovala. 30. března 2010 padl očekávaný rozsudek – trest smrti. „To je spravedlivý rozdudek,“ nechal se slyšel manžel Zayed. „Obával jsem se, že dostane pouze doživotí. Teď mohu spát s čistým svědomím, že tento čin bude potrestán.“

Prostřednictvím obhájců se Nasra přesto odvolala. Nejvyšší soud však 12. června trest smrti potvrdil.

25. ledna 2017, tedy po více jak sedmi letech pobytu v cele smrti, byla v centrální kuvajtské věznici oběšena.

Poznámka nakonec: Kuvajtské úřady zakázaly používat na oslavách typ stanu, ve kterém došlo k tragédii...