Čas jen pro mě

Vrah se vrátil

Soused Robert Mozer vykřikl z okna: „Nechte tu holku na pokoji!“ a přiměl útočníka k útěku.

Těžce zraněná Genoveseová se odplazila do zadní části svého bytového domu, mimo dohled případných svědků. O deset minut později se útočník vrátil, pobodal ji, znásilnil a ukradl jí peníze.

Našla ji sousedka Sophia Farrarová, která křičela, aby někdo zavolal policii. Policie přijela o několik minut později. Genoveseová zemřela v sanitce cestou do nemocnice.

Kitty Genoveseová. (zdroj: Wikimedia Commnos, New York Police Department, Public Domain)

Kdo byla Kitty Genoveseová?

Catherine Susan „Kitty“ Genoveseová se narodila 7. července 1935 v Brooklynu ve státě New York jako nejstarší z pěti dětí Vincenta a Rachel Genoveseových. Vystudovala střední školu Prospect Heights High School a všichni na ni vzpomínali jako na velmi dobrou studentku.

Po maturitě v roce 1953 se Kittyna matka stala svědkem pouliční vraždy a rodina se přestěhovala do New Canaanu v Connecticutu.

Kitty však zůstala v New Yorku, kde přes den pracovala jako sekretářka v pojišťovací společnosti a po nocích si přivydělávala v baru Ev's 11th Hour ve čtvrti Hollis v Queensu. Z barmanky se brzy vypracovala na manažerku, proto se přestěhovala do Queensu.

S přítelkyní Mary Ann Zielonko si v roce 1963 společně našly byt ve druhém patře v Kew Gardens v Queensu, který byl považován za klidné a bezpečné místo.

Winston Moseley. (zdroj: Unidentified NYPD officer, Public Domain)

Vyšetřování se nejprve ubíralo špatným směrem.

Byly čtyři hodiny ráno, když na dveře bytu zaklepala policie a informovala Mary Ann o smrti spolubydlící. Teprve kolem sedmé hodiny ranní dorazil detektiv Mitchell Sang, aby dívku vyslechl.

Později se dostavili detektivové z oddělení vražd John Carroll a Jerry Burns a zajímali se především o homosexuální vztah mladých žen. Během šest hodin dlouhého výslechu je nic jiného nezajímalo.

Záhada muže ze Somertonu aneb Případ Tamán Shud

Pomohla náhoda

K odhalení pachatele pomohla náhoda. Když byl Winston Moseley zadržen kvůli krádežím bytů, kriminalisté zjistili, že jezdí bílým autem Chevrolet Corvair. Jeden z detektivů si vzpomněl, že někteří svědci vraždy Kitty uvedli, že viděli bílé auto. Moseley měl na rukách škrábance.

Později vypověděl, že Moseley zahlédl Kitty v autě na světelné křižovatce. Sledoval ji, znásilnil, okradl a zavraždil. Moseley byl ženatý, měl tři děti a neměl žádný záznam v trestním rejstříku.

Při pozdějších výsleších se Moseley přiznal k několika dalším znásilněním a dvěma vraždám – Annie Mae Johnsonové a Barbary Kralikové. 15. června 1964 byl odsouzen k trestu smrti – v roce 1967 mu byl trest snížen na doživotí.

Zemřel ve vězení 28. března 2016 ve věku 81 let.

Zabiják od Sprévy byl osvobozen

Efekt přihlížejícího

Dne 27. března 1964 vyšel v deníku The New York Times článek s názvem „37 Who Saw Murder Didn't Call The Police“ (37 lidí, kteří viděli vraždu, ale nezavolali policii). Redaktoři v něm upozornili, že několik sousedů slyšelo nebo bylo svědky vraždy Kitty Genoveseové, ale neudělali nic, aby jí pomohli.

Druhý den na tento článek noviny navázaly rozhovory s několika psychology na téma, proč se lidé rozhodnou neangažovat a nepomoci oběti zločinu.

Tento jev, nazývaný efekt přihlížejícího nebo syndrom Genoveseové, se pokouší vysvětlit, proč někdo, kdo je svědkem zločinu, oběti nepomůže.

„Efekt přihlížejícího“ byl v tisku použit jako podobenství morálně zkrachovalé moderní společnosti, která ztrácí soucit s druhými, zejména ve městech.

Vražda Kitty Genoveseové je považována za jeden z důvodů, který vedl k zavedení systému tísňového volání 911. Nebohé Kitty to život nevrátilo, ale zachránilo spoustu pozdějších životů.

Zdroje informací: blog.ipleaders.in a history.com