Čas jen pro mě

V patnácti poprvé za mřížemi

Kate rozhodně nebyla žádný andílek. Ve třiceti letech za sebou měla několik trestů za krádeže a ve vězení byla jako doma. 

Narodila se v roce 1849 jako Catherine Lawlerová v Killanne v irském hrabství Wexford. Už od dětství se dopouštěla různých krádeží, což těžce nesli její chudí, ale slušní rodiče.

Bylo jí teprve patnáct, když se poprvé dostala za mříže. Po propuštění v trestné činnosti pokračovala a před dalším trestem uprchla do anglického Liverpoolu – jízdenku si zřejmě opatřila za ukradené peníze.

Brzy se však dostala do hledáčku místní policie a byla zatčena a usvědčena z dalších krádeží. Za mřížemi strávila čtyři roky.

Tip na napínavou knihu

Novomanželé Tricia a Ethan hledají dům svých snů. Když však navštíví odlehlé sídlo, které kdysi patřilo uznávané psychiatričce Adrienne Haleové, jež před čtyřmi lety beze stopy zmizela, uvězní je tam prudká zimní bouře a nezbývá jim nic jiného, než ji v domě přečkat. Tricia náhodou narazí na tajnou místnost, kde jsou uloženy nahrávky všech doktorčiných sezení s pacienty. Při jejich poslechu postupně odkrývá děsivý řetězec událostí, které vedly ke zmizení doktorky Haleové. S každou kazetou zapadá na místo další kousek šokující skládanky a síť lží se pomalu rozplétá. A poslední nahrávka odhalí celou hrůznou pravdu. (Vydává nakladatelství Kalibr.)

Ve vězení častěji než doma

Jakmile za ní zaklapla vrata vězení, opustila Liverpool a zamířila do Londýna. Vystupovala pod různými jmény, nejčastěji Websterová. Tvrdila, že byla provdána za námořního kapitána Webstera, se kterým měla čtyři děti. Údajně manžel i děti zemřeli. Vzhledem k jejímu nepochybnému talentu lhát, nic z toho nemuselo být pravda.

Pokoušela se živit jako služebná, ale nakonec provozovala prostituci. To jí umožňovalo okrádat klienty. Kromě toho často měnila místa pobytu. Většinou si najímala pokoje v penziónech, odkud pokaždé odnesla všechno, co se dalo prodat v zastavárně.

Další tresty na sebe nenechaly dlouho čekat. Chvíli na svobodě, chvíli ve vězení – tak vypadal její život. Mezitím porodila nemanželského syna Johna, o kterého se nejen v době pobytu za mřížemi starala její kamarádka. Totožnost chlapcova otce je neznámá.

Hořký konec výstřední dámy

Bývalá učitelka Julia Martha Thomasová měla pověst trochu výstřední dámy. Čtyřiapadesátiletá dvojnásobná vdova nebyla nijak závratně bohatá, ale potrpěla si na elegantní oblečení a nápadité šperky. Služebné se v jejím dvoupatrovém domě v Richmondu dlouho neohřály, protože byla velice náročná a přísná zaměstnavatelka.

Vražedkyně a oběť: Kate Websterová (vlevo) a Julia Thomasová (vpravo). (zdroj: Wikimedia Commons)

Na doporučení charitativní organizace k ní 29. ledna 1879 nastoupila Kate Websterová. Zaměstnavatelce se nelíbilo, že nová služebná není pečlivá, ráda se napije a tráví hodně času v hospodě nebo dochází za svým synem. Dala jí po pár týdnech výpověď, skončit měla 28. února. Nakonec ji Kate uprosila o pár dní navíc.

Osudný den 2. března 1879 se pohádaly a Julia požádala Kate, aby opustila její dům, než přijde z kostela. Když po návratu vešla dovnitř, Kate na ni zaútočila sekerou a pak ji shodila ze schodů. Tělo rozřezala, dala do vroucí vody v kotli na prádlo a nakonec ve velké krabici odnesla na Richmondský most a vhodila do Temže. Hlavu dala zvlášť – ta se našla až po 131 letech.

Nikdo ji nepohřešoval

Krabice obsahující ostatky byla nalezena na břehu Temže o den později. Nikoho nenapadlo, že jde o Julii Thomasovou. Ta přece nebyla pohřešována!

Julia totiž ráda cestovala a příbuzní a známí často netušili, kam odjela a kdy se vrátí. Její dům byl navíc poměrně vzdálen od ostatní zástavby v okolí. Nikdo ji tedy bezprostředně po vraždě nesháněl.

Následující dva týdny žila Kate v domě své oběti, oblékala se do jejích šatů a vystupovala jako „paní Thomasová“. Především však začala rozprodávat zařízení domu. Pozorní sousedé si všimli, že někdo z domu odváží nábytek, a bylo jim to divné. Informovali policii. Kate ale stačila 18. března utéct do rodného Irska.

Ostře sledovaný soud

To už policie zjistila, že části těla vyplavené Temží patří paní Thomasové, a Kate se stala hlavní podezřelou. 29. března 1879 byla v Irsku dopadena na farmě svého strýce, zatčena a transportována do Anglie.

Soudní jednání začalo 2. července a přitáhlo slavné publikum. Podívat se byl mj. i švédský korunní princ Gustav, pozdější král.

Okolnosti zločinu, zvlášť zacházení s tělem zavražděné, plnily titulní stránky. Novináři vražedkyni popisovali jako „bezohlednou, ďábelskou, divokou či barbarskou“ ženu. Soud ji uznal vinnou a vynesl rozsudek – trest smrti oběšením.

Večer před popravou tvrdila, že je těhotná a že Julii zabil milenec. Vyšetření prokázalo, že si těhotenství vymyslela, aby unikla trestu.

Popravena byla 29. července ve věznici Wandsworth, těsně předtím se přiznala vězeňskému kaplanovi, že Julii zabila.

Hlavu paní Thomasové objevily až v roce 2010 dělníci pracující na pozemku známého moderátora pořadu Planeta Země Davida Attenborougha, který poblíž koupil dům a rozšiřoval zahradu. V roce 2011 koroner oznámil, že všechny přímé i nepřímé důkazy potvrdily, že jde o ostatky hlavy Julie Thomasové.