Čas jen pro mě

Setkání na Korsice

Začátek tohoto příběhu připomíná romantické knihy. Pohledný mladý muž Karl Hau, student práv ve Freiburgu, onemocněl tuberkulózou a odjel nabrat síly na Korsiku. Tam se seznámil s Josephinou Molitorovou, zámožnou vdovou po lékařském radovi, která na tomto francouzském ostrově trávila dovolenou s dvěma dcerami – Linou a Olgou.

Karl Hau se narodil 3. února 1881 v Großlittgenu na jihozápadě Německa do rodiny ředitele místní banky Johana Haua. Matka mu brzy zemřela. Otec ho poslal do školy v Trevíru, po maturitě se Karl zapsal na práva ve Freiburgu. Tuberkulóza mu hned v prvním ročníku zkomplikovala život. Na rozdíl od mnoha jiných však měl štěstí, nemoc překonal a na doléčení jel do korsického města Ajaccio.

Lékařský rada Franz Molitor nechal pro svou početnou rodinu postavit krásnou vilu v Baden-Badenu. Když v roce 1901 zemřel, syn a čtyři ze šesti dcer žili vlastním životem. S vdovou Josephine tam zůstaly pětadvacetiletá Lina a devatenáctiletá Olga.

Osudy Kala Haua s Josephine a jejími dcerami se protkly na jaře 1901. Mladík s dobrým vychováním doprovázel dámy na procházkách a líbil se oběma dívkám. Matce už méně, ta jen ostražitě sledovala, co se děje.

Byla to opravdu láska?

Lina potřebovala odjet domů do Baden-Badenu a Karl se nabídl, že ji doprovodí. Josephine nadšená nebyla – vždyť Karl byl skoro o šest let mladší než Lina! Její obavy se naplnily o pár měsíců později, když Lina s Karlem utekli do Švýcarska s 2000 markami z rodinných úspor, které brzy utratili. Dluh vyrovnal Karlův otec.

Karl požádal Josephine o dceřinu ruku, ale matka nesouhlasila. Poté, co se Lina demonstrativně pokusila spáchat sebevraždu, dost nerada dala své svolení. Svatba se uskutečnila v srpnu 1901 a Lina obdržela věno v hodnotě 50 000 amerických dolarů. Mladý pár se přestěhoval do Spojených států, kde Karl – nyní už jako Carl – pokračoval ve studiu práv. V roce 1903 se narodila jediná dcera pojmenovaná po tetě – Olga.

Dědictví se rozplynulo

Po promoci si Hau otevřel advokátní kancelář a zároveň začal spolupracovat s tureckým velvyslanectvím ve Washingtonu a do Turecka podnikl i několik obchodních cest.

Naposledy se Hau vypravil do Turecka v létě 1906. Z Ameriky s ním cestovaly i žena i dcerka, které si udělaly výlet k rodině. Turecké podnikání se nezadařilo a Hau byl téměř na mizině. Tehdy také vyšlo najevo, že stačil prošustrovat manželčino věno – bez jejího vědomí. S prosíkem se vydal za tchyní, aby mu půjčila. Ta rázně odmítla.

Hau pak udělal gesto a pozval manželku i její sestru Olgu do Paříže. Ubytovali se v luxusním hotelu Regina poblíž Louvru, z pokojů se otevíral nádherný výhled na zahrady Tuilleres. Tam si zřejmě Lina poprvé všimla, že manžel se horlivě věnuje její mladší sestře Olze.

Podivný telegram

29. října 1906 obdržela Josephine telegram z Paříže: „Přijeď prosím nejbližším vlakem. Olga je nemocná. Lina.“ Když Josephine dorazila do Paříže, našla obě dcery v pořádku a překvapená Lina o žádném telegramu nevěděla.

Praktická paní Molitorová měla podezření, že ji z domu chtěli vylákat nějací zloději. Proto se s Olgou raději vrátila domů do Baden-Badenu. Vila byla nedotčená, ale rozčílená Molitorová podala trestní oznámení na neznámého odesilatele telegramu.

Karl Hau s Linou a dcerou zamířili do Londýna, který si přáli vidět před odjezdem do Ameriky. Jak se později prokázalo, Hau si tam zakoupil paruku, falešné vousy, dlouhý černý kabát a černý klobouk. Během pobytu dostal Karl telegram od Standard Oil Company, aby se okamžitě přijel na důležitou pracovní schůzku do Berlína.

Karl Hau. (zdroj: murderpedia.org)

Hau si nasadil paruku, nalepil vousy, oblékl kabát a klobouk a nastoupil do vlaku – ne však směr Berlín, ale Frankfurt na Mohanem, kam dorazil 3. listopadu. Ve vlaku si muže s falešným plnovousem všimlo mnoho spolucestujících.

Ve Frankfurtu si pořídil nové vousy a paruku a 6. listopadu 1906 odcestoval expresním vlakem v 10:30 do Baden-Badenu. Opět neušel pozornosti mnoha lidí.

Naléhavý telefon

V 17:20 zazvonil ve vile Molitorových telefon. Zvedla ho pokojská. Mužský hlas jí nápadně připomínal Karla Haua. Volající se představil jako přednosta hlavní pošty v Baden-Badenu. Oznámil, že byla nalezena kopie telegramu, na který si paní Molitorová stěžovala. Je prý nutné, aby se okamžitě dostavila na poštu.

Josephine se moc nechtělo do nevlídného, pošmourného a mlhavého listopadové počasí. Nakonec se společně s Olgou vypravily ven. Daleko nedošly. Měly pocit, že je sleduje nějaký muž. Když se na Kaiser-Wilhelm Straße zastavily a otočily, neznámý vystřelil z revolveru. Kulka zasáhla plíce a srdce Josephine. Byla na místě mrtvá.

Jediným svědkem byla zoufalá Olga, které nebyla schopná policii popsat pachatele.

Rodinná tragédie vrcholí

Kriminalisté začali skládat mozaiku událostí a už 7. listopadu byl vydán zatykač na Karla Hau. Ten stačil po vraždě uprchnout zpět do Londýna. Angličtí policisté ho zatkli a předali německým kolegům. Ti ho umísili do vazby v Karlsruhe.

Když Lina přišla na to, že Hau utratil celé její dědictví, uvěřila, že zabil i její matku. Jednou manžela navštívila ve vazbě, pak se utopila v nedalekém jezeru. V dopise na rozloučenou zanechala vzkaz dceři, ať si změní jméno, aby se ochránila před nežádoucí publicitou.

Nepřímé důkazy 

Soud s Karlem Hau se konal v červenci 1907. Obviněný prohlásil, že je nevinný. Tisk začal spekulovat, že matku zastřelila Olga. Josephine prý by nikdy nesouhlasila s rozvodem starší dcery a následně sňatkem té mladší s Karlem. Všechno to však zřejmě byly jen spekulace.  

Přivolaný soudní znalec v oboru psychiatrie popsal Haua jako vysoce inteligentního, ale nevyrovnaného člověka s nedostatkem sebekázně se sklony k impulzivnímu jednání.

Na základě nepřímých důkazů byl Karl Hau odsouzen nejprve k trestu smrti, který mu byl po odvolání změněn na doživotí. Prvních 12 let strávil na samotce. Podmínečně byl propuštěn v září 1924. V únoru 1926 spáchal sebevraždu střelou do hlavy.

Dcera Liny a Karla byla adoptována a žila v USA pod jménem Ruth Dorothee Masters. Její syn Robert Masteres Ricover se už před několika desítkami let pustil do pátrání po temné rodinné historii. Byl přesvědčený, že dědeček byl nevinný a stal se obětí justičního omylu…

zdroje informací: murderpedia.org a wikipedia.org