Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou
Kurátorka galerie v Sovových mlýnech letos 8. září oslaví sté narozeniny!
Profesionální tanečnice
Doma to neměla Marie Magdalena Sokolová (tak se původně jmenovala) nikdy jednoduché. Její agresivní otec se dopouštěl domácího násilí na její matce, bratrovi i na Medě samotné. Špatné výsledky na královéhradeckém gymnáziu, kde studovala, domácí atmosféře nijak nepřispívaly.
Rodiče ji tedy poslali na rodinnou školu do Prahy, kde bydlela u své milované tety a kde navštěvovala taneční kurzy. Tam, daleko od svého kritizujícího otce, mohla konečně jít za svým snem. Stala se profesionální tanečnicí. Kariéra ji dostala až do Švýcarska, kam ji přilákaly elitní taneční školy.
Jak si udržet svobodu
Jakožto studující emigrantka ve Švýcarsku měla velice nejistou budoucnost. Mzda jí vystačila sotva na jídlo a vízum jí zaručovalo pouze omezený pobyt. V Československu převzali moc komunisté a nastolili socialistický režim, a tak možnost vrátit se domů pro ni nepřipadala v úvahu. Chtěla si udržet svou svobodu. Nakonec toho docílila sňatkem s o něco starším belgickým šlechticem.
Remi Antoine Joseph de Muelenaere potkal svou budoucí choť na večírku, kde mu ihned padla do oka. Díky šlechticově zámožnosti se Meda rázem ocitla ve vysokém společenském postavení. Jezdili po celé Evropě a na svých cestách navštívili nespočet galerií a výstav. Právě v této době si Meda uvědomila svou lásku k umění. Manželství ale nevydrželo dlouho. Po šesti letech vztahu roku 1955 – krátce po setkání Medy s pro ni osudovým mužem Janem Mládkem – se rozvedli.
Podpora Skutečnosti a osudové setkání
Ve švýcarském exilu se Mládková zapojila do vydávání časopisu Skutečnost, jenž byl politicky zaměřen a fungoval jako manifestační platforma pro československé autory žijící mimo republiku. Redaktoři v něm kritizovali komunismus, socialistický režim, vyhnání sudetských Němců a mnoho dalších tehdejších problematických témat.
Magazín založil v roce 1949 Petr Hrubý, jenž se postupem času obklopil excelentními novináři, jakými byli Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid. Redakce se však začala pomalu rozpadat, až došlo k úplnému konci výdeje časopisu v roce 1953. To Mládkovou motivovalo k založení vlastního nakladatelství Edition Sokolová, jehož redakci později přesunula do Paříže. Nadále s ní spolupracoval Ferdinand Peroutka a přidalo se mnoho dalších publicistů a spisovatelů.
Se svým druhým manželem se Meda setkala v Paříži, kde finančník působil. Rozhodla se ho jet navštívit ihned po zjištění, že tento muž je jedním ze sponzorů jejího vydavatelství. Dle jejího názoru byly totiž jeho příspěvky příliš nízké, což vedlo k nápadu se s ním zkusit domluvit na vyšších obnosech. Při jejich setkání ho Medina přímočarost a odvaha očarovaly tak, že jí ihned propadl. Od té doby již mezi nimi jiskra nikdy nevyhasla.
Medaile za zásluhy
Této cti se jí dostalo v roce 1999. Medaili druhého stupně jí udělil první český prezident Václav Havel, se kterým se manželé Mládkovi znali již z doby jejich života ve Washingtonu. Při svých návštěvách v USA pobýval v jejich rodinném domě.
Vyznamenání se také dostalo jejímu manželovi Janu Mládkovi, a to v roce 1995 – šest let po jeho smrti.
Zpátky domů
Poprvé svou sbírku vystavila v roce 1987 ve Vídni a o rok později v americkém Washingtonu. Do Československa se Mládková vrací v roce 1989 a okamžitě začíná hledat prostory, které by vyhovovaly jejímu cíli zpřístupnit své sbírky české veřejnosti. Rozhodla se k rekonstrukci Sovových mlýnů na Kampě a využila je k vytvoření své slavné galerie Museum Kampa, kde se od té doby pořádají mnohé různorodé exhibice – například výstava bot věhlasného návrháře Manola Blahnika, která proběhla v srpnu roku 2017.
„Vydrží-li kultura, přežije národ.“
Slavné motto Sovových mlýnů, ze kterých by se bez Medina zásahu pravděpodobně staly pouhé trosky v centru Prahy. Jejich přední kurátorka se proslavila mnoha činy, ale mezi její hlavní zásluhy patří podpora československých umělců v době útlaku. Je ženou, jež dala vzniknout nadaci Jana a Medy Mládkových – organizaci na podporu výtvarného umění a zpřístupňování sbírky, kterou spolu se svým mužem nashromáždili.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Shonda Rhimes (56): Královna televizní romantiky
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 26. 1. 2026 0:05Nejvíc je známá jako hlavní autorka a výkonná producentka amerického dramatického seriálu…
Hillary Clinton (78): Žena, která odmítla zůstat ve stínu manžela
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 22. 1. 2026 0:05Muži se jí báli. Ženy se s ní srovnávaly. A málokdo jí opravdu porozuměl. Před zvolením Billa…
Meryl Streep a Martin Short: Přátelství, které dráždí Hollywood
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 20. 1. 2026 0:05Hollywood miluje příběhy o lásce. A ještě víc ty, které nikdo oficiálně nepotvrdil. Právě do této…
Sorája Esfandiárí-Bahtijárí (†69): Princezna se smutnýma očima
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 19. 1. 2026 0:05Byla jednou z nejkrásnějších žen své doby – éterická, tichá, noblesní. Sorája Esfandiárí-Bahtijárím…
Jane Austenová (†41): Žena, která dala lásce rozum a rozumu srdce
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 15. 1. 2026 0:05Jemná ironie, bystrý pozorovatelský talent a hrdinky, které se ani po dvou stech letech nebojí říct…
Pohnutý příběh pozapomenuté královny Johany
Autor: Hana Whitton, Datum: 14. 1. 2026 0:05Kdo byla Johana Bavorská? První manželka Václava IV. v Čechách asi moc šťastná nebyla a zemřela za…
Agatha Christie (†85): Viktoriánskou lady zřejmě podváděli oba manželé
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 12. 1. 2026 0:05Uplynulo padesát let od chvíle, kdy svět přišel o jednu z nejčtenějších autorek všech dob. Agatha…
Jeffery Deaver (70): Mistr napětí
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 8. 1. 2026 0:05Jeho romány se čtou jedním dechem, hrdinové bojují hlavou i srdcem a zločin u něj nikdy není…