Čas jen pro mě

Italské přístavní město Livorno bylo už v 18. století známé jako útočiště pro lidi, kteří byli pronásledovaní kvůli své víře, a sídlem velké židovské komunity. Do Livorna přicestoval i sefardský Žid Solomon Garsi. To byl Modiglianiho prapradědeček ze strany jeho matky Eugénie Garsin. Jejím manželem se stal bohatý důlní inženýr a správce dolu na Sardinii Flaminio Modigliani, který vyrůstal v italské židovské rodině.

Stále nemocný chlapec

Amedeo Clemente Modigliani se narodil 12. července 1884 v Livornu jako čtvrté dítě tohoto páru a krátce poté, co prudký pokles cen drahých kovů přivedl rodinu k bankrotu. Zachránila je podnikavá Eugénie, která založila se svými sestrami úspěšnou a místní komunitou vyhledávanou školu.

Autoportrét. (zdroj: Wikimedia Commons)

Malý Amedeo měl velmi blízký vztah se svou matkou, která ho podporovala v jeho zájmu o umění. Jako malý nechodil do školy a až do deseti let ho matka vzdělávala sama. Chlapec se potýkal se zdravotními problémy, v jedenácti letech onemocněl zánětem pohrudnice a o tři roky později břišním tyfem. V šestnácti onemocněl tuberkulózou, která se mu později stala osudnou.

Když v průběhu onemocnění břišním tyfem v horečkách blouznil, že by si přál vidět obrazy v galerii ve Florencii, matka mu slíbila, že ho tam po uzdravení vezme. To splnila a navíc mu zaplatila hodiny u tehdy nejznámějšího livornského malíře Guglielma Micheli.

Směr Paříž

V roce 1902 nastoupil mladík na Akademii umění ve Florencii a o něco později přešel na akademii do Benátek. Roku 1906 Amedeo Modigliani opouští Itálii a stěhuje se do Paříže, kde začíná formovat svůj vlastní umělecký styl. Tam se mj. stal členem skupiny Nezávislých a v letech 1908 a 1910 vystavoval v jejich salónu. Ovšem bez většího úspěchu.

Velký vliv na něj mělo setkání s rumunským sochařem Constantinem Brancusim, díky němuž se začíná věnovat sochařství. V roce 1912 vystavil Modigliani na podzimním salónu sedm sochařských děl.

K malování se Amedeo za několik let ještě jednou vrátil a tehdy vznikla jeho nejvýznamnější díla – série portrétů přátel, mj. malířských kolegů Pabla Picassa či Augusta Renoira.

Jedinou samostatnou výstavu mu roku 1917 uspořádal jeho přítel a mecenáš Leopold Zborowski. Šlo o několik desítek aktů z let 1916 až 1919.

Portrét mecenáše a přítele Leopolda Zborowskeho. (zdroj: Wikimedia Commons)

Ženy jeho života

Pohledný mladý muž přitahoval pozornost žen. V Paříži byl známý pod přezdívkou „Modi“ (francouzské slovo maudit znamená prokletý). Ženy do jeho života rychle přicházely a zase odcházely. Výjimkou byla anglická básnířka Beatrie Hasting, se kterou žil téměř dva roky.

Některé jeho vztahy nezůstaly bez následků. Se Simone Thiroux měl syna Gérarda, který se narodil v roce 1917, a údajně měl mít ještě nejméně dvě další nemanželské děti.  

Na jaře 1917 se seznámil s devatenáctiletou studentkou umění Jeanne Hébuterne, která pózovala pro japonsko-francouzského malíře Tsuguharu Foujitu. Dívka pocházela z konzervativního měšťanského prostředí a její zbožná římskokatolická rodina se jí zřekla kvůli vztahu s Modiglianim, kterého považovala za opilce a zhýralce. Přesto s ním začala žít a v roce 1918 se narodila dcera Jeanne.

Jeane utekla od rodičů

Krátce poté Jeanne znovu otěhotněla a Modigliani se s ní zasnoubil a plánovali svatbu, i když její rodiče byli zásadně proti. K svatbě nakonec nedošlo, protože mladý umělec znovu onemocněl tuberkulózou. Tentokrát však šlo o těžký průběh nemoci a malíř, který byl k tomu navíc těžce závislý na alkoholu, neměl šanci na vyléčení.

Portrét Jeanne. (zdroj: Wikimedia Commons)

Umělec, který za svůj život měl jen jednu samostatnou výstavu a své dílo většinou vyměnil za jídlo, zemřel v chudobě 24. ledna 1920 v pařížské nemocnici Hôpital de la Charité. Hned po pohřbu si těhotnou Jeanne odvezli domů její rodiče. Krátce po příjezdu a pouhých pět dní po smrti Amedea skočila z okna a zabila sebe i své nenarozené dítě. Dvouletou dcerku Jeanne si k sobě vzala Modiglianova matka.

Amedeo Modigliani byl pohřben v židovské části hřbitova Père Lachaise. Jeanne rodiče uložili k poslednímu odpočinku v Bagneux na okraji Paříže. Skoro o deset let později na žádost Amedeova bratra svolili s převezením a uložením jejích ostatků vedle osudové lásky.

V listopadu 2015 byl v auční síni Christie's v New Yorku vydražen jeden z Modiglianových aktů za 170 405 000 dolarů, což jej řadí mezi nejdražší obrazy, jaké kdy byly prodány...

Tip redakce

Pomíjivost života, citlivá duše i zdrcující nepochopení… To vše nám připomíná malíře „žen s dlouhým krkem“, Amedea Modiglianiho. Byl to umělec křehký, ale zároveň plný života. Angelo Longoni nás provede jeho životem – spolu s ním utíkáme z Livorna, okouzlí nás Florencie a znovu prožijeme první lásky.

Navštívíme ovšem také Paříže, která Modiglianiho trápeného vracející se nemocí láká svým bohémským životem. V jejích uličkách, kavárnách a kabaretech potkáváme Picassa i Soutina: ale také malířovy Anny Achmatovovou, Beatrici Hastings nebo divu Kiki de Montparnasse. Velkolepý Modigliani je podmanivý portrét jednoho z nejslavnějších moderních umělců.

Knihu Angela Longoni Velkolepý Modigliani vydalo nakladatelství Ikar.