Čas jen pro mě

„Šaty, když nesedí, se přešijí, nešťastně nalíčený obličej se umyje… Když se ale špatně navrhne a realizuje interiér, zahučí do toho obvykle i spousta peněz – a pak bývá i náprava finančně náročná. Není to tedy jen o dekoratérství, o vybírání tapet či polštářků na pohovku, ale o řešení dlouhodobém, o ergonomii, výběru materiálů i barev.“ Proto je to pro ni velmi zodpovědná práce.

Původně sice chtěla studovat cestovní ruch, protože ji bavily jazyky a cestování. Jenže, jak už to v životě bývá, věci nabraly jiný směr. Přijímačky sice udělala, ale zůstala jako první pod čarou. „Tak jsem si řekla, že je to zřejmě znamení. Zkusmo jsem si dala přihlášku na grafiku a návrhy interiérů do Volyně a hned ten den mi oznámili, že mě berou, tak bylo rozhodnuto!“ líčila nám. Pak ještě při praxi dálkově vystudovala obor „nábytek a výrobky ze dřeva“a dosáhla titulu inženýrka. Nebylo tedy divu, že jí nabídla spolupráci i média. „To je pravda. Zhruba deset let jsem externě působila jako redaktorka v časopise „Náš útulný byt“ a měla jsem i jiné publikační aktivity. Oslovila jsem také svou mateřskou školu ve Volyni, aby pořádali odborný seminář Interiéry, kde by se lidé mohli dál vzdělávat a dovídali se o nových trendech z oboru. Sice mi dlouho říkali ne, ale jednou přišlo ano. Ovšem s podmínkou, abych na tom se školou organizačně i odborně spolupracovala. No a letos se bude konat už sedmý ročník,“ vyprávěla nám s neskrývaným potěšením. „Vždycky nastolíme jedno téma, které je přínosné především pro designéry interiérů, architekty a výrobce, kterým to dává nové impulzy, což chceme,“ dodala jedním dechem.

Její životní MOTTO: „Štěstí přeje připraveným.“

Mezi další její počiny patří vydávání časopisu Interiéry, který je určený odborné veřejnosti, ne tedy zákazníkům. „Velkou část obsahu v něm tvoří mé reportáže z veletrhů v zahraničí. Netýká se to ale jen designu nábytku. Zaměřuji se také na detaily a materiály. Třeba koberce jsou velké téma. Metrážové jsou zase na vzestupu, protože jsou příjemné, lze si vybírat z velké škály vzorů – a hlavně zlepšují akustiku v místnosti. V kusovkách však jednoznačně vede styl vintage.“ A jaké barvy jsou v interiéru IN? „Pastelové i syté, ale paradoxně než se dostanou ze zahraničí k nám do Česka, venku už to je zase jinak. Něco se u nás neuchytí vůbec a naopak něco jiného překoná všechno. Třeba před více než pěti lety frčely bílé interiéry, které jsou u nás v kurzu teprve teď. Ale v zahraničí už skoro vymizely a skandinávský styl není v Miláně tolik trendy jako dříve. Místo toho je tam spousta pleťové růžové barvy, na některých solitérech výrazná červená a modrá. Myslím, že u nás to bude zase dlouho trvat, než tu barvy zakoření.“ 

Svůj interiér stále buduje

Iva Bastlová nám také prozradila, že ona sama módním trendům v interiéru až tak nepodléhá. „Já ho totiž stále ještě buduji,“ vysvětlila nám s úsměvem. „Nábytek moc neměním, u mě je to spíš o přemýšlení, jak co dozařídit. Nikam nepospíchám. Můj osobní styl je specifický. Rozhodně v něm nemá místo sektor a také nejsem zastáncem poliček. Člověk by neměl být otrokem toho, že bude stále utírat prach a přemýšlet, kam věci zase vystaví. Ohledně barev pak zastávám názor, že ty musí mít člověk rád.“ Právě proto má svůj obývák šedý s červenými akcenty a teď třeba dodělávají dceři Valerii bílo-modrou koupelnu.

Jen málokdo by do této křehce vyhlížející ženy řekl, že spolupracuje s českými výrobci, kterým navrhuje výrobky. „Navrhovat nejde programově, že si ráno sednete a začnete kreslit. Nejdříve musí přijít myšlenka, takže o práci přemýšlíte i mimo práci. A to ať jsem dělala kolekce nábytku, kuchyní nebo dveří. Moc mě také těšilo spolupracovat na designu garážových vrat firmy Kružík i na dalších projektech. Uvědomuji si, že ač jsem od Berouna, nejčastěji mě oslovují firmy z Moravy. Nemám ale pracovní dobu od do, jak by se někdo mohl domnívat,“ ujistila nás. „To by ani nešlo. Musím ale hodně spát, potřebuji alespoň osm hodin – a najíst se.(smích) Jinak mi práce nejde od ruky. Stihnu toho hodně klidně hned po ránu, ale v šest večer už nic nedávám. Jsem prostě skřivan, což respektuje i můj manžel,“ líčila nám.

Že se jí ovšem v oboru daří, o tom není pochyb. Dokazuje to například i ocenění Nábytek roku za pohovku Sit&Sleep z loňského roku. A jaký že navrhla zázrak? „Multifunkční pohovku – tzv. posaď se a vyspi se! Efektní je ale i její vzdušný vzhled.“

Všechny své návrhy má ale Iva Bastlová jako svoje děti. Proto nemůže říci, na který je nejvíce hrdá. Za horkou novinku však považuje dvě kolekce vánočních ručně vyráběných a zdobených skleněných ozdob pro českého výrobce Irisu. První je ve zlato-stříbrných a pastelových tónech, jednotlivé kousky vypadají skoro jako šperk. Druhá je naopak založená na syté červené a modré barvě. Na trh ale přijdou až příští rok.

A čím tato sympatická designérka, která je v plném zápřahu, relaxuje? „Hlavně cestováním. Mou nejoblíbenější destinací je Itálie. Mám totiž ráda módu a dobré jídlo, moře a památky, což tam všechno je. Nebo mám ráda wellness. I proto mám doma saunu. Občas si ale vyjedu i kamkoli po republice. Jen mi mnohde vadí, že tam už tolik nedbají na prostředí a umělá květina v rohu to opravdu nezachrání. Přitom se takový wellness dá doslova vymazlit. Snad se ale i tohle časem zlepší a třeba k tomu budu moci i já svými návrhy přispět.“ 

„Člověk by měl poslouchat hlavně sám sebe, co se jemu líbí. Neměl by dát na to, co má doma kolegyně z práce, sousedka… Měl by řešit především praktickou stránku, aby se mu příjemně žilo. Protože můžete mít hezkou věc, ale když se o ni denně ráno praštíte, tak to vaši harmonii bydlení naruší. Zohlednit by se měli ovšem i finance. Člověk by si dle mého názoru neměl brát až nesmyslně vysoké hypotéky, které jej stresují až k infarktu. Vše by mělo mít racionální základ.

Nedávno vyšla Ivě Bastlové kniha „Tvoříme interiér s českou designérkou“ (vydala Grada). Shrnula v ní své zkušenosti, které nasbírala za více než patnáct let praxe. Je určená jak uživatelům, tak studentům i lidem z oboru. „Nejsou to ale skripta,“ vysvětlila nám. „Spíš jsem vsadila na praktické rady, jak si vybírat materiály, na jakých nešetřit a přitom relativně ušetřit, na co při zařizování nezapomenout, co se může přihodit a podobně. Detailně jsou tam popsány právě i výhody materiálů, což si myslím, že je pro uživatele velké plus. Pomůže jim to třeba při výběru pracovní desky do kuchyně a podobně.“ Více na www.ivabastlova.cz.