Čas jen pro mě

Víte, kde se vůbec vzal sýr, jak se ke vyrábí a který národ ho zkonzumuje úplně nejvíc?

1. Z Asie doputoval do Evropy První zmínky o sýru pocházejí z doby 6 tisíc let před naším letopočtem, tehdy se vyráběl z kravského a kozího mléka. Historické prameny také uvádějí, že sýr do Evropy přivezli poutníci z Asie ještě před vznikem Římské říše.
2. Za vším hledej náhodu Stejně jako penicilin, kardiostimulátor, inkoustová tiskárna, ale i chipsy nebo kukuřičné lupínky, také sýr byl objeven úplnou náhodou. Na začátku byla nádoba s mlékem, kterou kdosi překryl látkou ze zvířecího žaludku. Enzym, který se v tomto orgánu nachází (a kterému se dnes říká syřidlo), způsobil oddělení tekuté syrovátky a pevného sýrového zrna. Když se poté sýrové zrno nechá nějaký čas odležet, vznikne z toho právě sýr.
3. Mlékem se nesmí šetřit K tomu, aby vznikl jeden kilogram sýra, je zapotřebí rovných deset litrů mléka. A i když je základ výroby (tedy mléko a syřidlo) pořád víceméně stejný, vybírat si můžeme z neuvěřitelných víc než dvou tisícovek druhů. Bez zajímavosti není ani fakt, že dovážet některé z nich do USA je ilegální. Řeč je například o normadských Reblochonech, Roquefortech nebo Brie.
4. První byli Egypťané Jen krátce nato, co byl sýr objeven, se začalo experimentovat s jeho tepelnými úpravami. Vůbec poprvé se smažený sýr coby „fast food“ objevil ve středověku v egyptské Káhiře. Prameny ale uvádějí, že si na něm pochutnávali i obyvatelé Francie, Kypru, Řecka a později také Ameriky.
5. Smažák je oblíbený i jinde Že se Češi a Slováci dokáží do krve pohádat, čí je smažený sýr národní poklad, je obecně známou skutečností. Možná ale také mají velké štěstí, že u této debaty nejsou přítomni i obyvatelé dalších zemí. Smažený sýr si totiž přivlastňují například i Italové (bastoncini di mozzarella), Španělé (delicias de queso), Švýcaři (malakoff) či Řekové (saganaki). Poslední jmenovaní jsou pak celosvětově největšími sýrovými jedlíky. Každý Řek ho ročně zkonzumuje 27,3 kilogramu.
6. Prvorepublikové sýrové hody Přestože u nás je smažený sýr spojován až s komunistickou érou, na jídelním lístku byl už v roce 1936. A i když si dneska smažák s vysokou gastronomií spojí málokdo, našel si cestu do menu luxusního Grandhotelu Šroubek. Ten se nacházel na Václavském náměstí a pochutnat si sem pravidelně chodili třeba Vlasta Burian, Nicholas Winton nebo tatíček Masaryk.
7. Levná náhrada řízku Pravý rozmach smaženého sýra k nám ale opravdu přišel až v dobách komunismu, zpočátku se však pokrm setkával s nepochopením. Nejen proto, že ho vehementně prosazovali komunisté, ho lidé nejdřív chápali jako levnou náhražku řízku. Nelibost byla dokonce tak veliká, že se do kampaně proti smaženému sýru zapojili i seriáloví Chalupáři.
8. Smažák na výsluní Nějakou dobu to trvalo, nakonec si ho Češi i Slováci doslova zamilovali. A zatímco třeba svíčkovou najdeme hlavně na menu klasických českých hospod, se smažákem se potkáte téměř všude od restaurací přes stánky až třeba po asijská bistra. Obalovaný sýr také dlouhou dobu platil za jediné jídlo, které jste si mohli dát, pokud jste nechtěli maso.
9. Jak v Grandhotelu Šroubek S čím máte smažený sýr nejradši? Je to kečup, nebo tatarka? Hranolky, nebo brambory? Anebo dokonce houska? Názory na to, jak a s čím by se měl smažák podávat, se různí. Jisté ale je, že když si ho budete dělat doma, obalte ho radši rovnou dvakrát, aby vám na pánvi nevytekl. A pokud ho osmažíte na přepuštěném másle, garantujeme vám, že si na talíř naservírujete stejný zážitek, za jakým za první republiky chodily celebrity do Grandhotelu Šroubek.